Oto hmyzí detektiv Knihy

VČELY

Oči
Včela má pět očí. Dvě složené oči po stranách hlavy a tři jednoduché, na temeni.
Díky složeným očím se včela dokáže orientovat v prostoru podle toho, jak na ně dopadají sluneční paprsky. Ty používá, jako navigaci. Když chce včela letět rovně, letí tak, aby sluneční paprsky, které jí na oči dopadají, byly stále pod stejným úhlem.
Včela má topografickou paměť, to znamená, že dokáže odečítat časový posun. Když bude uzavřená bez světla, tak po tom, co se na světlo zase dostane, si spočítá, kolik uběhlo času a jak se díky tomu změnil úhel dopadu slunečních paprsků. Změnu času i změnu úhlu slunečních paprsků si spojí a znovu se zorientuje natolik, aby trefila do úlu.  
Tahle schopnost orientace ji dokáže i zmást, když vletí do místnosti. Sluneční paprsky se v místnosti lomí přes okenní sklo do velkého množství směrů. Včela pak neví, kam má letět. Proto je dobré otevřít okno, aby mohla najít cestu ven.

Tykadla
Na tykadlech má včela umístěno mnoho smyslových orgánů, které mají různé funkce - chuť, čich, sluch, hmat, dokáží rozeznávat vlhkost, teplotu a obsah oxidu uhličitého.
Chuť a čich slouží včelám hlavně při hledání potravy. Čichem také rozpoznávají své příbuzné od cizích včel. Díky hmatu vnímají i rozměry, což používají při stavbě voskových plástů.

Včelí tanec
Včely průzkumnice vibracemi při pohybu po plástu říkají ostatním včelám, kde a v jakém množství najdou novou potravu. Při tanci včela opisuje osmičku, v jejím středu natřásá zadečkem do stran a vydává vrzavé zvuky. Sklonem střední části osmičky ukazuje úhel mezi paprsky slunce a zdrojem potravy. Podle délky vydávaného zvuku pak určují vzdálenost, třeba 1sekunda = 600m

Plást  
Včely mají pod zadečkem voskové žlázy, ve kterých se jim tvoří voskové šupinky.  Ty změkčují pomocí kusadel, nebo zadních nohou. Přidávají je k sobě a tvoří tak voskový plást. Ten staví v úlu svisle a skládají ho z jednotlivých buněk. V buňkách se vyvíjejí nové včely, nebo slouží buňky jako zásobníky potravy, spižírny.