Jsme za půlkou!
Milí přátelé, díky vaší velkorysosti se během prvního týdne sbírky podařilo vybrat víc než polovinu cílové částky. Moc děkujeme! Druhá polovina bude určitě náročnější, ale věříme, že s vaší pomocí to zvládneme. Dejte prosím o této akci na Startovači vědět svým přátelům a známým – těm, kterým by Hadjadjova knížka mohla udělat radost. Jako poděkování vám přinášíme rozhovor s překladatelkou Pavlou Doležalovou z Filozofické fakulty MU v Brně, která převedla do češtiny Hadjadjovy knihy Jak dnes mluvit o Bohu? a Když je všechno na cestě ke zkáze. Vaše CDK
Rozhovor s Pavlou Doležalovou o překládání Fabrice Hadjadje
Fabrice Hadjadj píše jedinečným stylem, který obsahuje spoustu nečekaných přirovnání, vtipných paradoxů a rozmanitých odkazů k literárním či filosofickým dílům. Jak se ti takové texty překládají?
Nakonec dobře, protože můžu zapojit jazykovou obrazotvornost, a to je na překládání zajímavé. Ale zezačátku si při čtení říkám, co si to zase vymyslel za obraty, a trošku se s ním hádám. Moc rád totiž používá výrazy, které ve francouzštině znamenají několik věcí najednou a v jiných jazycích už ne, a přitom to, co pak říká, platí pro každou z těch věcí, takže se nedá žádný význam vynechat. A vždycky mě přiměje přečíst řadu dalších textů, ze kterých cituje.
Jako čtenář jsem vždy oceňoval pokoru a sebeironii, s nimiž Hadjadj vystupuje. Přijde mi, že je to u francouzských autorů – i těch náboženských – neobvyklé, nebo se mýlím?
Hadjadj se vyjadřuje velice promyšleně a ví, že s humorem a případně i ironií jsou závažné myšlenky lépe přijatelné, a zároveň asi bude, jak říkáš, pokorný nebo vnitřně srovnaný člověk, takže se nevynechává a nešetří, když něco kritizuje. A to, když předem upozorňuje posluchače, že o tak vysokém tématu lze mluvit pouze koktavě a nedokonale, asi myslí upřímně – obvyklejší bývá, že se o důležitém tématu musí pojednávat s odpovídající důležitostí.
V čem se nová knížka Když je všechno na cestě ke zkáze odlišuje od prvního česky vydaného překladu Jak dnes mluvit o Bohu?
Jak dnes mluvit o Bohu? je podle autora evangelizační anti-pomůcka, takže se tu skutečně většinou rozebírá, jak mluvit, zatímco v této nejde o to, jak mluvit, ale jakými lidmi být. A pokud jde o styl, oba texty jsou původně přednášky, takže jsou tu slovní hříčky a přirovnání, kterými posluchače trošku provokuje, aby v sále neusnuli, takže pak nevíš, jak vyznějí na papíře…
Čím tě nová kniha zaujala?
Tím, jak se dívá i na ty nejsoučasnější situace očima člověka, který má víru jak biblické postavy. A k tomu s velkým vtipem – odstavce o nebezpečí virtuality, ovšem spíš té „taťkovské“, jsou velice osvěžující, stejně jako krátká sci-fi o high-tech evangelizaci.
Rozhovor připravil Jan Vybíral, redakce CDK