Vzpomínky panského kočího Knihy

Doba kočárů je dávno zapomenuta, na auta se lidé dívají s nedůvěrou. Hrstka vyvolených teď letí vesmírem rychlostí padesát kilometrů za vteřinu.

Podvedení zachránění i zachránění podvedení.
Zamilovaná studentka Ča se vrací na planetu Zem a píše si poznámky.

Disclaimer: Skutečné postavy v této knize jsou zcela fiktivní. Smyšlené postavy jsou naopak skutečné. A mezi nimi mnozí z vás...

Jako poděkování za vaši podporu projektu Vzpomínky panského kočího vám do 1. ledna 2021 nabízím knihu Gloria se slevou. Do neděle 27. prosince dokonce zdarma.

Kniha je ve formátu EPUB k mání zde.

28. října 1918 zmizelo Rakousko-Uhersko z dějin.

Želbohu si už ani panský kočí na kozlík nikdy nesedne. Je tu ovšem jeho stejnojmenný prapravnuk, ředitel čimelického muzea, který disponuje několika podivuhodnými artefakty. 

Nastartujte motory, jedeme dál.

Čeká vás knížecí benz, ikonické embéčko, červený renault a celé dvacáté století.

Po Vzpomínkách panského kočího tu je slíbený druhý díl, Uličníci.

Knihu je možné koupit přímo od nás ve formátu epub. 

Ale to není vše! Chystáme pro vás i třetí díl z (netak)daleké budoucnosti - pro všechny zdarma*. Stačí si napsat zde.

*Proč je třetí díl zdarma? Rody Kašparů a Glatzů se konečně protly, ale na Joniho se sype rána za ranou. Čerstvě ženatý (vy-víte-s-kým-nebo-se-nechte-překvapit) čelí blackoutům, virům, vejprům, tajemných abillardům a povšechnému rozpadu civilizace. No, měl jsem to dobře vymyšlené, ale vypukl Covid#19 a já si uvědomil, že ode mě kdosi opisuje! Pokusil jsem se příběh překopat, ale nejsem Milan Kundera. Z knihy zbyl velký fragment, nedokončený turistický průvodce, velká oslava malého knižectví a krásná Gloria. A nebo to také bude jinak. Máte se nač těšit.

Váš JIII

PS Poznáváte muže na fotografii? Tak nasedat! Směr: Vídeň.

PPS Víte, že Gloria skutečně žije?

PPPS Sdílejte na sítích, než to smažou!

Máme před sebou poslední úsek cesty. Posledních šest dní. Ty prý bývají nejnáročnější.

Koně je třeba dobře namotivovat extra-porcí ovsa. A pro vás máme také něco výjimečného. Nejštědřejšímu z vás bude nabídnut dědičný titul a místo v Horní komoře českého Sněmu. Vážně. Jeho Veličenstvo nám to včera slíbilo při soukromé audienci spojené s večeří. Taková nabídka nepřichází každý den, ale Jeho Veličenstvo má také své zájmy a přeje si, aby kniha Vzpomínek spatřila světlo světa. 

A těší se na pokračovaní, takže, vážení, myslete i na své děti. Další tři v pořadí nejštědřejších dárců mají příslib povýšení do šlechtického stavu. Ovšem již bez nároku na dědičná místa na Sněmu. Pochopitelně. No, kdy vám někdo nabídl něco podobného? 

A pokud ještě váháte, je zde poslední trumf - osobní setkání s Jeho Veličenstvem. Podle vývoje situace někdy mezi léty 1918-1921. Toho se dostane tomu z vás, kdo tento projekt nasdílí na FB či Twitteru, napíše na Startovač komentář a získá nejvíce lajků. Tak mi bylo řečeno, ale moc tomu nerozumím.

Takže pište, sdílejte, podporujte!

xxxxxx

INFO: POKUD SE NEVYBERE POŽADOVANÁ ČÁSTKA, VRÁTÍ VÁM STAROTOVAČ VŠE ZPĚT DO POSLEDNÍHO KREJCARU. A MY VÁM POŠLEME KNIHU TAK JAKO TAK, JEN V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ. BŮH OCHRAŇUJ KRÁLE!

 

Překážka, která straší. Koně letí vpřed, koně letí vpřed, koně letí vpřed...

11. dní do konce. Rozbíháme se do finále.

Kdysi jsem starého knížetepána vezl do Pardubic na velkou. Ono to zní divně, ale my koňáci tomu rozumíme. My to tak prostě říkáme. On tedy knížepán nezávodil, nebyl to jeho styl. Ale rád se setkal s urozenými pány a koně byla jeho velká láska. 

Já tam koukal na jockeye jako u vytržení. To tempo! A místo aby překážky objeli, vrhali se přes ně! Taky aby ne, když měl vítěz slíbených 8000 zlatých! A to měl s koněm uběhnout jenom nějakých sedm kilometrů. Mě kdyby takhle platili, tak jsem za chvilku milionář.

Knížepán mi cestou řekl, že úplně nejtěžší je Taxis. Viděl jsem toho pána, ale znám i těžší. A o dost. Pan Ziesel mi řekl, že u zrodu Velké pardubické, která se poprvé konala v roce 1874, stáli princ Emil Fürstenberg a hrabata Maxmilián Ugarte a Oktavián Kinský, který měl praktické dostihové i honební zkušenosti a přispěl svými radami zvláště při projektování jednotlivých skoků. Již tehdy se v kurzu objevil „Hlavní příkop,“ časem zvaný také „Oplocený příkop“, „Velký příkop“ či „Tribunní skok“. Po prvním ročníku se rozpoutala diskuse o jeho zrušení, které požadovali zvláště mladší jezdci v čele s Emilem Fürstenbergem. Jejich oponenti ovšem prosadili zachování příkopu. Princ Egon Thurn-Taxis (1832 – 1892) tehdy pronesl slavný výrok: „Pánové, já tento skok už nikdy překonávat nebudu, a jak se tak dívám kolem sebe, tak vy také ne. Nevidím tedy důvod, proč bychom jej měli rušit a někomu něco ulehčovat.“ Osmnáct let poté, v roce 1892, byla překážka poprvé oficiálně označena jeho jménem.

My si taky nebudeme nic ulehčovat. Proto každého prosím o sdílení tohoto projektu. Ať mají koně co žrát. Sdílet můžete mezi svými přáteli. Na FB, twitteru i po hospodách.

 

Řekli o Taxisu
„Taxis je překážka jako každá jiná.“ (Jana Nová)
„Je to podivné, ale v šedesátých letech jezdci nepřikládali Taxisu takovou důležitost jako Velkému vodnímu příkopu. Tam jich ztroskotávalo víc.“ (Rudolf Deyl starší)

Jsem jen pouhý panský kočí, ale o koních, kočárech, rychlosti a zrychlení vím svý. Umím si dobře spočítat, kdy koním přitáhnout a kdy popustit. A někdy také musí dojít na práskání bičem.

Čtrnáct dní do konce cesty a chybí nám ujet ještě 20807 km. To je 1486 km denně, 62 km za hodinu. Pro vás v roce 2019 to může znít jako banalita, ale v zatáčce mezi lety 1914 a 1903 je to poměrně fuška a také je před námi to táhlé stoupání a jazykové boje. Povinná přestávka U Punktací a nezpevněná cesta U Fundamentálek. 

No, prostě bych nerad začal popohánět bičem. Sarajevo je stále daleko.

 

Co by to bylo za jízdu bez zastávky v zájezdní restauraci? Takže jsme i my, jakmile jsme nastartovali tento vzpomínkový projekt, nasedli do vozu a zastavili se u jedné báječné restaurátorky. Jmenuje se Lenka Útratová a tvrdila nám o sobě, že je hlavně krajinkářka. Nebo kopečkářka. Slovo dalo slovo a Lenka se ujala restaurace kočího kreseb. Ano, je to pravda. Takže pokud se na knihu sejde dost peněz (cítíte tam ten náznak?), vyjde kniha a v ní odborně restaurované kresby. V každé knize alespoň jeden!

 

Jinak, mezi námi, Lenka nemá život zrovna snadný, ale dělá jí radost dělat radost. Zřídila se i vlastní stránky. Můžete na ně kouknout.

Zde si můžete prohlédnout některé Lenkou restaurované kresby - výběr žen, které bychom neradi v knize opominuli. Marie Terezie princezna ze Schwarzenbergu, kněžna Ida, rozená Liechtensteinová, Marie, rozená hraběnka Kinská, kněžna Windischgrätzová, rozená Schwarzenbergová a Vilemína, rozená princezna z Oettingen-Wallersteinu.

   

 

 

 

Další meta za námi.

37%! Kočí Kašpar vždycky říkával, že jakmile ujel 37% trasy, nabyl dojmu, že už se mu nevyplatí obracet kočár domů a je lepší dojet do cíle. My si to myslíme taky.

Koně mají síly dost, oves nakoupil knížepán ve velkém. Blížíme se k táhlému kopci. Za další zatáčkou uvidíme starou lípu. Jen trochu švihnout bičem, pro jistotu. 

Takže, pokud každý z nás získá ještě jedno či dva čtenáře, měla by jízda skončit dobře. Nepolevit, nepoklesnout v kolenou. Díky moc. :)

Prásk!

Dosáhli jsme 25% požadované částky. Super. Děkujeme.

Pokud bychom jeli kočárem po obvodu Země, měli bychom za sebou 10 000 km. 

Nemůžeme ale u opratí usnout. Jízda pokračuje.

Máme na všechny podporovače prosbu. Pokud by každý z vás dokázal o knize říct třem svým známým, máme vyhráno. Kdo nemá tři známé, může říct dvěma :))

Hyjé vpřed, vlastně vzad!

Chléb, knihy a hry, radí moudré latinské přísloví. Lidé se chtějí trochu pobavit, než kliknou a přispějou na dobrou věc, radili nám na Startovači. Dobrá, máme pro vás hru. Kdo první pozná, kohože panský kočí namaloval? On tedy malovat uměl, ale my umíme obrázek deformovat. A postupně budeme nabízet další a další nápovědy. A cena pro vítěze - rukopisná verze pokračování této knihy! Asi nepřekvapí, že v nich už nebude ten kočí. Ale za to se dozvíte, kdo to byl ten OF v roce 1989.

Hrajte si, ale nezapomeňte odkliknout tu podporu projektu.

Tedy, Kdo je na obrázku číslo 1?

A po vybraných prvních 1000 Kč nabízíme druhý obrázek Téhož.

A do nového týdne nasazujeme třetí obrázek. Stále téhož.

Štěstnou sedmičkou podporovatelů se blížíme první metě deseti procent. Díky. A je tu čtvrtý obrázek Téhož. Rysy ztrhané, ale jinak je to fešák...

15% procent za námi. Díky, díky. Přidávám poslední nápovědu k obrázku Téhož. 

Jsme za čtvrtinou. A máme odkrytou jednu osobnost. Ano, byl to kníže Felix Schwarzenberg. 

Blahopřejeme úspěšným řešitelům.