366 dní za katrem Knihy

Dne 10.8.2015 mu zaklepali na dveře bytu v Pražském Karlíně. Přikázali mu, aby šel s nimi. Prý jde jen o formalitu. Chtěl říct „já se vrátím“, ale neměl komu, a tak s těmi muži beze slov nastoupil do policejního vozu. Toho léta už se na svobodu nepodíval. Následoval převoz na Brněnskou kriminálku, podání vysvětlení, sdělení obvinění, vazební zasedání u městského soudu a finální eskort do Vazební věznice Brno Bohunice. Hodili ho do špinavé kobky s rumunským násilníkem a nikdo mu neřekl ani slovo o tom, co bude následovat. Ištván Evženovič přišel o svobodu, ale ani v těchto temných časech bezútěšnosti mu nemohli vzít jeho nejlepší schopnosti – ležení, tloustnutí a nicnedělání. 

Jakkoliv byl jeho život „tam venku“ zhýralý, nespoutaný a provokativní, vše skončilo onoho osudového dne, kdy se za ním zavřely vězeňské brány – 3 dny cela předběžného zadržení, 84 dní vazba, 279 dní výkon trestu – 366 dní za katrem. Jelikož po jídle a spánku je jeho třetí největší vášní psaní, ihned se chopil mocného pera a začal den po dni svým osobitým svérázným stylem mapovat veškeré zážitky z věznice; tím vznikl unikátní deník detailně popisující fungování české policie, justice, vazby i výkonu trestu. A zároveň také jedinečné čtivo, u kterého se pomočíte smíchy.  

Neblahou reputaci drzého sabotéra si získal již na vazbě, neboť svoje vězeňské zápisky bezskrupulózně zasílal do redakce Extra, kde vycházely formou online přenosu z českého kriminálu. Této aktivity se však vedení věznice brzy dopátralo a ihned ji pod pohrůžkami zatrhlo. Po Ištvánově odsouzení se vedení a především dispečeři museli potýkat s dalším problémem – kam s ním? Aby jeho nezřízené popisování reality udrželi na uzdě, nechali ho vykonávat trest u sebe; na malém VIP oddělení zhruba stovky vězňů, kteří se starají o chod celé vazební věznice. Tam Ištván zvesela pokračoval v budování své reputace. 

Jakožto samozvaný rebel vystřídal nedobrovolně několik vězeňských pracovišť, kde se dostával do přímého kontaktu s nejrozličnější sortou lidí; od pórovitých asociálů bez nosních přepážek, negramotných lopat, zdegenerovaných narkomanů a jiné genetické verbeže z nejspodnějších pater společenského žebříčku, přes kompletní personál věznice, včetně koketních vysokoškolaček z administrativy, rádoby drsného vedoucího výkonu trestu, ulhané tiskové mluvčí nebo samotného ředitele, až po psychicky labilní šílence doživotně uvězněné v detenčním ústavu. Pravidelně se stýkal s několika mediálně populárními zločinci, jejichž kauzy v Česku dlouhodobě zdobily přední strany novin a reportáže večerních zpráv. 

Ištván Evženovič je natolik invenční psavec, že napsal polovinu kampaně v třetí osobě, aby jí dodal šmrnc Horsta Fuchse nabízejícího to nejlepší zboží, ale nyní už konečně mohu psát sám za sebe: byl to vskutku pozoruhodný rok! Moje neoblíbenost nerostla pouze u zaměstnanců, nýbrž i u samotných vězňů. Když mi vychovatelé zatrhli podílení se na vězeňském magazínu, holt jsem si začal psát a vydávat vlastní vězeňský zpravodaj. Jeho popularita byla úměrná tomu, jestli jsem zrovna psal o personálu nebo o vězních. A bylo toho mnohem, mnohem více. Kniha bude mimo jiné proložena i retrospektivními kapitolami s názvem ‚Co se posralo‘, které budou na pozadí vězeňských zápisků pozvolna odhalovat zákulisí trestného činu, za nějž jsem byl odsouzen.  

Neuvěřitelné kriminální případy, arogance represivních složek a soudů, výhody bohatých odsouzených, směšný nápravný systém, šikana ze strany vychovatelů, kolektivní tresty, fungování vězeňského mikrostátu, veřejně budovaná iluze výběrové VIP věznice… to vše a mnohem více nabídne moje kniha 366 DNÍ ZA KATREM. Dopustil jsem se hromady psích kusů, aby obsah knihy byl co nejatraktivnější. Jejím finančním podpořením přispějete ke vzniku investigativní zpovědi o současných poměrech ve státních nápravných institucích. A taky tím nasereme pár konkrétních lidí.*
Poznejte svět českého vězeňství zevnitř.

Za vybrané peníze se pořídí:

• Chlast
• Děvky
• Korektura
• Grafika obálky
• Výroba elektronické verze
• Samotný tisk
• Distribuce, propagace
• Samozřejmě čím víc škváry se vybere, tím víc bude možno vydat výtisků

Kniha je stále ve fázi příprav, v současnosti probíhají přepisy originálních zápisků do elektronické podoby, což je náročná mravenčí práce, neboť spousta jich je zapsána na nekompatibilních úložištích jako je použitý toaletní papír nebo sáčky od čínských polévek. Vydání knihy a její rozeslání se plánuje na LÉTO 2017! Kdyby mě náhodou omrzely bedny, chlast, tráva, koks a barmanky, bude hotovo i dříve. Průběh zpracování budu pravidelně aktualizovat na svém Facebooku. 

Pokud Tě kniha zaujala, tady si můžeš přečíst ukázku prvních dvaceti dnů: 
(Na telefonech a tabletech se nemusí správně zobrazovat.)

Tuto ukázku nalezneš také na mém ČSFD profilu: 

 A další info na Facebooku: 

*) v případě úspěšné kampaně bude jeden výtisk zaslán přímo řediteli věznice. 

 

Jakýsi neznámý týpek mi pod jedním facebookovým příspěvkem napsal: „Když už je vybraná cílová částka, nastav nový cíl!“ Tento brilantní krok by mě ani ve snu nenapadl, takže díky moc, neznámý týpku, nechceš mi dělat marketingovýho poradce? Avšak když už jsem byl takto něžně nakopnut, nový cíl mě napadl prakticky okamžitě: nakladatelství RedAK.

Možná to zní až moc okázale, ale v podstatě by šlo o to, že bych měl na knize vlastní logo. Anebo ne. Nebo by to mohlo vyrůst i do takových rozměrů, že bych fungoval jako malé experimentální nakladatelství, které by se zaměřovalo toliko na narušené autory mého typu, jejichž pracemi by pohrdal každý slušný pičus. Tak uvidíme, jak to dopadne… máte to ve svých rukách!