Báječné ženy bez létajících strojů Ostatní

Milí přátelé a příznivci, již delší dobu mě hryže svědomí ohledně slíbených odměn. Před Mistrovstvím světa jsme po pravdě neměli moc času se odměnám věnovat. Než jsme odjeli do Chicaga, jsme ale všechny odměny dali do výroby tak, abychom je po návratu mohli rozeslat.

 K dnešnímu dni by už většina z vás, měla mít odměny doma. Přátelům, se kterými se známe, se snažíme odměny doručit osobně ... v těchto případech ještě některé odměny nejsou doručeny (já osobně mám ještě pár restů), protože třeba hledáme příhodný termín na setkání v hospodě nebo pražské kavárně :)

 No, a teď to nejhorší ... to, co na začátku vypadalo jako nejjednodušší věc, nás nakonec nejvíc potrápilo. Pohlednice z Chicaga.  Zmlsaní z Prahy, kde o stánky s pohlednicemi člověk zakopává na kažém rohu, v Chicagu nám dost zatrnulo. Z 13 dnů, které jsme měli v USA na Mistrovství světa, jsme v Chicagu strávili 1 den. Za celý den jsme nenarazili na žádný obchod, kde by se pohlednice daly koupit. Naštěstí nás zachránil náš krajan a parašutista Jaromír Kalus, který v Chicagu žije a který nám koupil cca 60 pohlednic i se známkami a dovezl nám je na letiště v městečku Ottawa, kde se konalo Mistrovství světa ... a to taky musel objet asi 3 různé WallMarty, aby to dal do kupy. Všechny pohlednice jsme poctivě napsali, podepsali a v jeden den jsme všechny vhodili do schránky u pošty, která byla hned vedle našeho hotelu. "Hned vedle" je míněno v americkém měřítku, což znamená, že mezi naším hotelem a poštou byl asi půl kilometrový lán pole se sojou :)

Bohužel z vašich reakcí i z dotazování mezi přáteli vím, že většina pohlednic prostě nedorazila (nedošly ani pohledy, co jsem posílala rodičům a své rodině). Netušíme, kde na cestě z Ottawy vznikla černá díra, ale převážná většina pohlednic se cestou ztratila. Pohlednice nedorazily na Moravu, do Prahy, do Středních Čecha ani do Londýna :( Spíš považuji za zázrak, že pár pohledů vůbec našlo své adresáty. Moc nás to mrzí. Chtěli jsme vám poděkovat za podporu aspoň tou nejjednodušší formou a ani ve snu nás nenapadlo, že by pohlednice z Chicaga nemusela dorazit.

Na důkaz toho, že jsme pohledy opravu poslali, vkládám ofocenou pohlednici, která dorazila mému kolegovi (kterému tímto děkuji za poskytnutí).

Ještě jednou se omlouvám všem, kdo od nás měli dostat pohlednici, která nedorazila. Budu vám vděčná, pokud naši omluvu přijmete a zachováte nám svou přízeň.

Hana Opálková za CZ Ladies

Díky tomuto projektu a vaší podpoře na Startovači se nám podařilo získat i další sponzory a celkem nashromáždit dostatek prostředků nejen na samotnou účast na Mistrovství světa v Chicagu, ale také na dodatečné tréninkové seskoky v ČR. V rámci přípravy na MS jsme v roce 2016 odskákali 110 tréninkových seskoků a odlétali 8 hodin v tunelu.

20.-21.8. jsme se zúčastnili Mistrovství ČR, což byl náš poslední závod, ve kterém jsme si mohli ověřit naši formu a získat představu o bodovém potenciálu. Na MČR 2016 jsme dosáhli bodového výsledku 104 b v 10-ti kolech (tedy průměru 10,4 b). Na posledním Mistrovství světa v roce 2014 jsme se umístili na 8. místě s bodovým průměrem 9,2. Nějaké zlepšení formy bylo vidět, ale nebyli jsme s tím úplně spokojení. Naše ambice pro Mistrovství světa byly někde v rozmezí 11,5-12,5.

Týden před odletem do Chicaga jsme si dovolili ještě jeden „motivační“ trénink v tunelu pod dohledem jednoho z nejlepších parašutistů světa Davida Grauwels z Belgického týmu Hayabusa (Mistři světa z roku 2014 a nově i 2016). V tomto tréninku nešlo ani tak o nějaké zázračné zlepšení techniky nebo zrychlení, ale spíš o získání sebedůvěry a zklidnění. Týmová psychika je věc velmi křehká a když nám mistr světa řekl, že máme na to létat v závodech bodové průměry 11-12 b, tak to na naši psychiku zapůsobilo jako živá voda :)

Ve čtvrtek 8.9. po půlnoci jsme se vydali na cestu do Chicaga. Nejdřív jsme strávili 5 hodin v autě cestou do Berlína, pár hodin na letišti, 9 hodin v letadle a pak opět pár hodin vyřizováním pronájmu auta a cestou do městečka Ottawa, kde jsme byli ubytovaní a kde se konalo samotné MS na letišti Skydive Chicago. Celkem jsme strávili 24 hodin na cestě a byli jsme rádi, že jsme měli před zahájením MS ještě 3 dny na aklimatizaci.

Měli jsme v plánu ještě před zahájením MS zvládnout 6 tréninkových seskoků. Potřebovali jsme  si hlavně vyzkoušet výskoky z letadla Twin Otter, z kterého jsme dosud ještě neskákali, a také získat jistotu při orientaci ve vzduchu před přistáním. Nakonec, kvůli velkému zájmu ostatních týmu, se nám povedly jenom 3 skoky, ale i to nám stačilo pro celkové uklidnění před závody. V neděli 11.9. proběhlo na stadionu místní střední školy slavnostní zahájení MS spojené s přehlídkou všech zúčastněných závodníků. Mistrovství světa se účastnilo přes 700 závodníků z 38 zemí.

Závodní seskoky byly zahájeny v pondělí 12.9. a v naší kategorii se podařilo odskákat deset závodních kol za čtyři dny. Mezi týmy, které skončily na 8-11 místě byly výsledky velmi vyrovnané a nás potěšilo, že jsme takto významné závody zvládli jednak z pohledu disciplíny, ale hlavně také psychicky. Celkově jsme skončili na desátém místě s naším historicky nejlepším výsledkem 11,8 bodů v průměru. Také jsme si v osmém kole vytvořili týmový rekord 19 bodů na seskok. Takže stanovený cíl byl splněn a my se teď po krátkém odpočinku vrhneme do zimní tunelové sezóny.

Bez vaší podpory bychom nic z toho nedokázali. DĚKUJEME!!!

Díky vaší úžasné podpoře se náš sen stává skutečností. Průběh tohoto projektu i celkový výsledek nám přinesl velkou radost z toho, že existuje tak neuvěřitelné množství lidí, kteří jsou ochotni podpořit sen pěti parašutistů, které mnohdy ani osobně neznají.  Děkujeme vám, že jste byli ochotni věnovat své prostředky na náš projekt. Moc si toho vážíme a uděláme vše pro to, abychom vás nezklamali. Zachovejte nám prosím svou přízeň a sledujte nás dále na našich Facebook stránkách, na kterých budeme průběžne informovat o přípravě i samotném průběhu závodů na Mistrovství světa v Chicagu. Odjíždíme 8.9. a závodit se začíná 12.9. DĚKUJEME!!!

V pátek nám počasí nepřálo a naplánovaný trénink jsme museli bohužel zrušit. Pondělí už bylo naštěstí příznivější. V Mostě se nám povedlo udělat 10 pěkných tréninkových skoků. Hodně se teď soustředíme na stabilitu výskoků a hlavně na sebekázeň při synchronizaci stavby jednotlivých tvarů. Protože jak říká trenér - "Když chcete zrychlit, musíte zpomalit!" A s tím tedy opravdu mentálně bojujeme :)

Do začátku Mistrovství světa máme naplánováno ještě 90 seskoků, tak snad bude počasí stát při nás. Děkujeme vám za přízeň a podporu a těšíme se, že vám již brzy začneme zasílat odměny. Na jejich přípravě jsme začali pracovat, jenom vás ještě prosíme o trpělivost. Mezitím se třeba podívejte na sestřih z našeho posledního tréninku.

Dosažená částka 150 000 Kč nemusí být konečná. Povede se nám vystoupat ještě kousek výš? Každý tréninkový seskok navíc se počítá. DĚKUJEME!!!

Jinak dál pokračujeme v přípravě na MS v Chicagu a do přípravy počítáme i závody, kterých se účastníme v ČR. Minulý víkend proběhlo 2. kolo Českého poháru, ve kterém jsme skončili v rámci ČR na 2 místě. Ve stejnou dobu probíhaly závody i v Holandsku a Německu. Všechny tyto závody měly vylosovány stejné seskoky, a tak jsme měli pěknou příležitost alespoň virtuálně porovnat své výsledky s týmy z Holandska a Německa. A nedopadlo to vůbec špatně :)

Moc vám všem děkujeme za neuvěřitelnou podporu. Jsme právě v polovině kampaně a díky vám se nám podařilo dosáhnout čtvrté mety - vybrali jsme neuvěřitelných 120 tis!!!

Teď potřebujeme napnout všechny síly a dostat do Chicaga ještě kameramana - bez něj by to moc nefungovalo :)

Máme za sebou dva tréninkové dny, které nám překvapivě pěkně vyšly i přes poměrně špatnou předpověď počasí. V neděli se nám podařilo 6 týmových seskoků v Kolíně. V pondělí jsme se pak přesunuli do Mostu, kde jsme dali 10 seskoků.

Možná by vás mohlo zajímat, jak vlastně takový trénink a samotná příprava na tréninkový seskok vypadá. V tréninkový den se sejdeme na letišti většinou hodinu před prvním plánovaným startem. Připravíme si plán seskoků (kolik seskoků, ve kterých startech, jaké úlohy budeme skákat), rozcvičíme se a připravíme seskoky na zemi („na sucho“). Je potřeba si na zemi jednotlivé seskoky projít, vymyslet nejefektivnější přechod mezi jednotlivými tvary, zapamatovat si pořadí tvarů a zafixovat si pohyb při přechodech mezi tvary.

Potom už nastává pěkný kolotoč. Když je počasí a máme možnost být v každé výsadce, tak je to pořád dokola – do letadla, vyskočit, provést připravené úlohy, přistát, honem na balírnu odevzdat padáky baličům, obléknout druhý padák a  rychle zase do letadla, které mezitím přistálo a chystá se k dalšímu startu.

V letadle máme přibližně 15 minut, než vystoupáme do výšky cca 3300 m, kdy vyskakujeme. Během toho času si ještě pořád dokola v hlavě přehráváme výskok a následnou sekvenci tvarů a přechodů, abychom se na seskok co nejlépe připravily. Dobrá mentální příprava pomáhá zabránit tzv. brainlockům – krátkým výpadkům paměti, kdy uprostřed seskoku najednou někdo z týmu neví, jaký tvar se má chytit. V tréninku jsou to docela legrační situace, ale při závodech takové „okno“ dokáže celý tým pěkně vyvést z koncentrace.

Jakmile dá pilot signál, že je možné začít skákat, nachystá se celý tým ve dveřích letadla – první leze ven z letadla kameraman, který se chytí madel  za dveřmi (pokud tam jsou) a čeká na signál k výskoku. Těsně za ním vyleze z letadla  Hanka s Milkou a přidržují se madla nad dveřmi nebo  uvnitř letadla (podle typu výskoku).  Uvnitř v letadle jsou Lenka s Jiřkou. Navzájem se chytneme za úchyty na rukávech nebo nohavicích kombinéz – opět pokaždé jinak podle typu výskoku … a zase přichází ke slovu fyzika.

Je strašně důležité, abychom z letadla vyskočili všichni ve stejný okamžik. K tomu slouží nacvičený rytmus odpočítání „ready-set-go“, který musí být dobře viditelný i pro kameramana. Pokud kdokoliv z týmu nedodrží rytmus (odskočí  dříve nebo později), celá provázaná skupina se rozpadne – prostě část týmu ještě letí v letadle a část padá k zemi :) Nepovedený výskok je citelná ztráta, protože to obvykle trvá 5-10 vteřin, než se opět sletíme k sobě a můžeme začít pracovat. Tato časová ztráta znamená i významnou bodovou ztrátu.

Z posledního tréninku jsme sestříhaly krátké video právě s výskoky, tak se můžete podívat a zkusit najít ty nepovedené :)

Je to neuvěřitelné! Jsme vám všichni moc vděční a vážíme si vaší podpory. Do Chicaga už pomalu balí Lenka, Jiřka i Milka :)

Pomozte nám prosím oslovit další příznivce. Cíl už máme opravdu nadohled :)

Tým CZ Ladies vznikl na konci roku 2013 s jediným cílem – během jednoho roku se připravit na účast na Mistrovství světa (které se v roce 2014 konalo v Prostějově) a neudělat na něm ostudu.

Byly jsme všechny zkušené parašutistky a všechny jsme měly také zkušenosti se závoděním v disciplíně FS4. Některé z nás spolu dříve i skákaly v jednom týmu, ale nikdy jsme spolu neskákaly všechny čtyři dohromady.

V první řadě bylo nutné se shodnout na společném cíli a vyjasnit si naše týmové možnosti. Složit ženský tým sice zní jednoduše, ale realita je mnohem barvitější.  Dát dohromady 4 rozdílné ženské duše, 4 životní situace, 4 rodinné poměry a 4 různé rozpočtové možnosti, tak aby to celé dávalo kompaktní a fungující celek, ke kterému musíte nakonec přidat ještě kameramana ochotného snášet 4 „baby“, se ukázalo jako úkol rozhodně nelehký :)

Po úvodním sladění kalendářů 5 členů týmu (abychom se dokázali sejít na tréninky a závody a k tomu ještě stihnout všechny pracovní závazky, rodinné oslavy, setkání s přáteli, dovolené, kroužky dětí, program pro děti o prázdninách, atd. atd.) a stanovení rozpočtu na rok 2014, jsme konečně mohli začít trénovat.

A jako každý nový tým jsme na úplném začátku musely vyřešit jeden základní fyzikální problém – naučit se spolu padat stejnou rychlostí, přestože každá z nás má jinou hmotnost a jinou výšku. Stálo nás to nějaký čas létání v tunelu, kdy jsme musely upravit polohu těla a některé z nás odladit množství olova v zátěžovém pásu.

Poté jsme se mohly plně soustředit na trénink společného létání. Na samém začátku jsme trénovaly nejvíc techniku létání - abychom po změně tvaru zůstaly u sebe a na stejné hladině, abychom se naučily předepsané přechody létat co nejefektivněji (tedy co nejkratší cestou a  tím pádem co nejrychleji). A s tím přišly další překážky, které jsme musely překonat.

Na počátku byla velká očekávání ... ovšem 5 různých velkých očekávání. Složit a hlavně udržet ženský tým pohromadě je věc křehká a složitá. Postupem času jsme, jak se zdá, nalezli kompromis, který nás vede dále po nelehké cestě k nejistému úspěchu. Důležité ale je, že vidíme cíl, za kterým společně míříme. A to je hlavní důvod, proč jsme i po třech letech stále spolu a jedeme dál.  Tým jako takový musí fungovat jako jeden organismus. A stejně jako v organismu pokud jen jediná část začne fungovat dle jiných principů a nastavení než zbytek,  tak přichází nemoc a brzký konec. My jsme naše dosavadní nemoci úspěšně vyléčili a míříme za společným cílem – účastí na dalším Mistrovství světa.

Za prvních 24 hodin od založení projektu se nám podařilo získat 30 tis Kč. Teď se blížíme ke konci prvního týdne a druhou metu máme již nadohled. O takovém vývoji jsme se neodvážily ani snít.

Pořád máme před sebou ještě dlouhou cestu a prosíme vás, abyste nám zachovali přízeň a pomohli rozšířit informace o našem projektu mezi co nejvíc lidí. Z aktuálně vybraných peněz by mohla do Chicaga pomalu balit Lenka, ale přece jenom by jí asi ještě nekdo chyběl do party :)