DARUMI Knihy

-----

,,Kam to jdeme?“ Zajímala jsem se, ale marně. Ikai mi nechtěla nic říct. Naproti vchodovým dveřím do stavení byly staré dřevěné dveře, opatřené třemi kovovými petlicemi. Působily velmi starým dojmem.

,,Tyto dveře nikdy neotvírej bez mého souhlasu.“

,,A proč ne?“ Ptala jsem se zvědavě.

,,Protože odhalují vchod, který není jen tak ledajaký. Nemohu ti říct víc. Teď si prostě jen zapamatuj, že tyto dveře jsou pro tebe zakázané, ano?“ Přikývla jsem a nechtěla už vyzvídat. Ikai postupně odstrčila spodní petlici, prostřední i horní. Nakonec vzala za bytelné tepané madlo. Něco si přitom pro sebe zamumlala. Znělo to jako nějaká magická formule. Nerozuměla jsem jí. Jako by mluvila jiným jazykem.

Konečně otevřela dveře. Byla jsem zvědavá, co bude za nimi. Má průvodkyně vstoupila první a poté, co jsem vešla také, dveře zevnitř rychle zavřela, jako by snad něco mohlo uniknout ven. Něco velmi vzácného. Šly jsme chodbou, kde by byla jistě absolutní tma, pokud by Ikai nesvítila petrolejkou. Podlaha i stěny byly vyskládané kameny. Cítila jsem, jak ze stěn táhne chlad. Když jsme procházely chodbou, všimla jsem si několika dveří umístěných po stranách, čímž se znovu probudila má zvědavost.

-----

Zdálo se mi, že jsem se zmenšila a byla jsem maličká jako skřítek. (Jako malá jsem pro takové skřítky stavěla domečky v lese.) Najednou jsem stála před dutým pařezem. Jsem od narození zvědavý tvor, a tak mě lákalo zjistit, co je asi uvnitř. Rozhlédla jsem se kolem sebe, zda mě někdo nevidí, a pak jsem otvorem vlezla do pařezu. Obklopila mě úplná tma.

,,Haló,“ zavolala jsem. Sehnula jsem se na všechny čtyři a pomalu postupovala dál. Cítila jsem pod rukama hebký mech. Najednou přede mnou někdo rozsvítil pochodeň. Pomalu jsem zvedla hlavu a spatřila jsem obrysy postavy. Stála jsem naproti malému mužíkovi. Skutečně byl asi o polovinu menší než já.

,,Vítej,“ řekl laskavým hlasem.

-----

,,Copak je?“ Zeptal se mě Duch.

,,Vážně jsme uvnitř pařezu?“ Zeptala jsem se nevěřícně.

,,Připadám si tady spíš jako v nějakém jeskynním ráji.“

,,Ano, jsme uvnitř pařezu,“ ujistil mě duch a pokračoval.

,,Máš pravdu, je to skutečný ráj. Obzvlášť pro tebe, protože si nikdy nic podobného neviděla.“

,,Všechno mi to přijde nereálné. Jako nějaké fantasy,“ namítla jsem.

,,To všechno je možné z toho důvodu, že teď spíš. Lépe řečeno sníš,“ vysvětlil mi Duch. ,,Ve snech je možné všechno. Ve snu se můžeš dostat kamkoli, být kýmkoli a mluvit s kýmkoli. Můžeš se zmenšovat a zvětšovat dle libosti. Můžeš měnit svou podobu pouhou myšlenkou. Ve snech neexistují žádné hranice,“ řekl mužík, a na chvilku se odmlčel. Snažila jsem se nějak uchopit to, co říká, ale jeho slovům jsem příliš nerozuměla.

-----

Zaujala vás ukázka a jste zvědaví, jak tohle všechno dopadne? Podpořením projektu DARUMI mi umožníte tuto knihu vydat a já vám na oplátku pošlu výtisk (1-5 ks) do 1 týdne od vydání nebo Ebook ve formě PDF.

Katie Shamaya

http://www.startovac.cz/projekty/darumi/

http://fantasycz.wordpress.com/2017/08/09/katie-shamaya-darumi/

 

 

 

Sny se zdají každému z nás (no vážně, úplně každému) téměř kdykoli usneme. Nezáleží na tom, zda si uděláme osmihodinový výlet během noci anebo jen malou vycházku do jiných světů během dne (například po svíčkové se šesti, kdy nejsme schopni ničeho).

Ten, kdo říká, že nemá žádné sny, nemá tak docela pravdu. Zastávám názor, že každý sní stejně tak, jako každý dýchá. Ve skutečnosti jde o to, že každý z nás má různou schopnost rozpomenout se na sen po probuzení. Zatímco jeden by mohl povídat o nočních dobrodružstvích celý den, druhý si nevzpomene vůbec na nic. A třetí může mít po probuzení zvláštní pocit a ví, že se mu něco zdálo, ale neví, co. Zkrátka snová paměť funguje u každého z nás trochu jinak. 

Řekla bych, že schopnost pamatovat si sny patří mezi druh talentu, se kterým se jedinec už narodí, anebo se přístup do snové paměti otevře v průběhu života. Pak je tady ještě třetí varianta: Každý den usilovně pracujete na tom, vzpomenout si, co se vám zdálo a zapisujete si veškeré útržky a také pocity po probuzení. A nejen to. Mohou pomoct i afirmace před spaním. 

Samozřejmě i u snů platí, že zaměříš–li na ně svoji pozornost a dáš jim důležitost, budeš si je lépe pamatovat a časem začneš více chápat jejich smysl. Musí to tak být. To, co trénujeme, to posilujeme. A je jedno, jestli je to fyzický trénink (např. běh) anebo mentální. Bohužel to funguje i naopak. Pokud nemáte vyloženě ,,snový talent" a přestanete se na sny soustředit, opadne také schopnost si sny vybavit.

Někdo zastává názor, že sny jsou jen jakási změť toho, co jsme zažili přes den. Směs myšlenek a zážitků, které se náhodně pospojují a vytvoří určitý děj. Jinými slovy, že sny jsou jakýsi nepotřebný odpad, který je třeba vynést během spánku, abychom mohli druhý den normálně fungovat. Honem s tím vším pryč a radši se v tom moc nerýpat.(Co kdyby nám náhodou sen podal pomocnou ruku.)

To je podle mě velký omyl. Sny jsou naší součástí, jsou řečí naší duše a velmi se nás týkají. Ve snech se nám mohou objevovat nejrůznější snové symboly, jejichž výklad sice mohou usnadnit snáře (alespoň z počátku), avšak podle mě je  důležitější dát na svou intuici. Ta je totiž vždy spolehlivá.

Možná jste již slyšeli (nebo je pro vás samozřejmé), že každý z nás má kromě fyzického těla také několik dalších, která se liší svou energetickou hustotou. Všechna těla jsou vzájemně propojena a komunikují spolu. Naše fyzické tělo (energeticky nejhustší) používáme pro pohyb ve hmotném světě. (Pro pohyb ve snovém světě je nezbytné tělo snové.)

Snové tělo se dá také chápat jako náš vlastní ,,snový dvojník", který je přes den pod nadvládou těla fyzického (a racionální mysli) a teprve po usnutí do něj přechází naše vědomí. Tento náš snový dvojník se pak pohybuje ve snovém světě, což vnímáme tak, jako bychom byli ve snu přímo my. Ztotožňujeme se se svým dvojníkem.

Důsledkem propojení fyzického a snového těla pak je, že náš běžný (fyzický) život ovlivňuje snového dvojníka a dvojník zpětně ovlivňuje náš život skrze sny. Tímto způsobem by mělo být možné přenést své zkušenosti do snu a naopak (to je zajímavější). Říká se, že pokud si něco umíme představit nebo se nám o tom zdá, snadněji toho dosáhneme. Sny nám mohou v reálném životě pomáhat upozorněním na některé oblasti či situace, kterým je vhodné věnovat pozornost. Také nám mohou přinést řešení zapeklitých situací, se kterými se v životě pereme. A nakonec sny mohou být i zdrojem inspirace. Ne malá část nejslavnějších vědců a umělců byla inspirována k vytvoření jejich děl právě prostřednictvím snů.

Pokud se začneme více zabývat sny, zjistíme, že začínáme intenzivněji vnímat svět kolem sebe. Začínáme více žít. Věřím, že pokud začneme věnovat snům více pozornosti, budeme zároveň vkládat více pozornosti i do našich každodenních činností a životů.

 

Zaujalo vás téma snů, na kterém je postavena kniha DARUMI? Budu velice ráda za podpoření. Výběr odměny je jen na vás. Na oplátku vám pošlu výtisk DARUMI (1-5 ks) do 1 týdne od vydání nebo Ebook ve formátu PDF. Zároveň budu ráda za sdílení s přáteli, kteří jsou na stejné vlně jako vy.

 

Díky,

Katie Shamaya

http://www.startovac.cz/projekty/darumi/