Dvě třetiny částky na vytištění Datapouště jsou vybrány!
A zároveň zbývá přes 85% délky kampaně. Podívejte se na sérii údajů o průběhu kampaně a přečtěte si o vzniku Datapouště.
Milé startérky, milí startéři a (náhodní) návštěvníci!
Datapoušť v datech
- za 5 dní kampaně vybráno 26 400 CZK
- tedy přesně dvě třetiny cílové částky
- dohromady 40 startérek a startérů
- celkem 49 knih Datapouště (2017) | 8 knih Po lidech a strojích (2014) a 8 knih Zelená kniha s bílým kruhem (2015)
- aktuálně zbývá 36 dní do konce kampaně (tj. do 29. srpna 2017 - odpočet zde :) http://itsalmo.st/#konec_kampane_na_datapoust )
- momentálně nejúspěšnější projekt (co do %) na Startovači | ale to se mění velmi dynamicky :)
- nejvíc lidé klikají na link doprovodného gamebooku "O Datapoušti" - bit.ly/datapoust-gamebook
O vzniku datapouště pod dobrovolným nátlakem kávy a vstávání v 5.00 každý den
Ke konci minulého roku, kdy jsem dokončil rukopis knihy, zveřejnil jsem lehce rekonvalescenční zprávu na osobním FB. Dokončování textu jsem totiž pojal jako veliký hec-experiment. Přikládám sem pro ty z vás, kteří rádi nahlíží pod pokličku, případně pro ty z vás, kteří zápasíte s vlastními texty.
Zpráva z 2. prosince 2016 | osobní FB | krátce po dopsání knihy
Původní návrh vznikl už v roce 2009, ale rukopis jsem rozepsal a dopsal v posledních deseti měsících. Prvního října měla Datapoušť už 50 000 slov (Zelená kniha s bílým kruhem je kratší) a já věděl, že příběh Datapoušťe je minimálně v půlce. Rozhodl jsem se dopsat dalších 50 000 slov jako challenge, protože když tolik napíšete za 8 měsíců, tak za 1 měsíc to taky půjde, žejo :).
Říjen 2016 byl pekelný souboj s motivací, vůlí, biorytmem (psal jsem primárně mezi 5.00-8.00 před prací). Modifikoval jsem si NaNoWriMo - globální challenge napsání novely, která probíhá každý listopad po celém světě a protože už vím, že listopad je měsíc projektově a pracovně divoký, zrealizoval jsem celou akci už v říjnu. Věděl jsem, že mi bude energie ubývat, proto jsem místo každodenního stejného množství slov překopal nutné minimum napsaných slov na "každý den o něco méně".
Celý třicetidenní maraton jsem dokumentoval. Každý den. Odhadoval jsem riziko, množství energie, trackoval čas, jídlo, kafe... vím, šílenost.
První den: "Psaci vyzva zapocala ve velkem stylu... 3000 slov hotovo!"
Sedmý den: "Je 23.59, stihnul jsem denni limit pred pulnoci - 2450 slov. Uff."
Důkaz tabulkové obsese pro zvládnutí pracovního crunche při psaní Datapouště.
Po týdnu začalo jít do tuhého.
Desátý den: "Je 17.56 - myslim, ze prave zazivam tu nejvetsi dosavadni krizi. Jsem v praci, ale tu uz jsem ukoncil. Za hodinu jdu vyzvednout kameru od kolegy-znameho filmare, zitra totiz dopoledne natacime s jinym partakem neziskovy spot pro kocianku - skolu. Ptam se sam sebe, proc. Ale hned jdu zase zpatky psat. Vecer jsem zrusil schuzku ohledne herniho vyvoje a Applu v Brne. Telo nebude k dispozici. Zbyva jeste mnoho slov... mam strach, ze to nezvladnu. Takova blbost... ale je tam. Dalsi z indikatoru, ze jsem extreme pretazeny. A kamen urazu je asi myslenka, ze to je jen vymluva, ze nejsem jen dostatecne sikovny, abych to zvladl. Do ted jsem jel na kafi a hypu, ted jedu na vuli... snad jeste ne na blbosti. Mrkam, boli me hlava. No nic... poustim pomodoro."
Dvanáctý den: "Je 03.32, chybi 102 slov. Pisu se zavrenyma ocima. Je 03.41 - dopsano. dobrou"
Šesnáctý den: "Je 23.48 - jednu chvili mam totalni smutek ze stavu veci, nic neni dostatecne dobre. Kdyz se nad textem uklidnim a rozmyslim, co me ceka, tesim se, mam radost, hodnotim diametralne odlisne. Tahle dualita hodnoceni v korelaci s mnozstim energie, spanku a odpoicinku je matouci... jestli vydrzet znamena odchytavat momenty vycerpani a prestat premyslet... tak jak zaridit, aby clovek psal v kazdem stavu ? chybi 139 slov"
Dvacátý druhý den: "Je 0.09, dal jsem to. Hlava boli podivne vsemi smery. Slova jest nanaplnena. sel jsem spat oblečeny."
Nakonec jsem skončil o něco dřív.
"Je 0.20, za 27 dni jsem napsal 50 000 slov. splnil jsem challenge." (26.9.2016)
...
Rád dávám veřejně věci, které jsou už hotové. Někdy to ale trvá roky, než se tak stane. Datapoušť je ve finální fázi editace. Editorka přečetla několikrát, já přepisoval několikrát, celý proces probíhá od konce října. Někteří z vás o Datapoušti věděli, podporovali, pomáhali, tolerovali mé vyčerpání a totální časovou nedostupnost. Děkuji vám za to <3.
Zní to nereálně, být schopný napsat knihu při standardní pracovní době, projektech, neziskových aktivitách a všem tom frmolu... ale jde to.
Jde to.
A věřím, že i vám se podaří to, co ve vás hlodá a ne a ne zmizet z potřeby tvořit / dělat / posouvat / dokončit.
Díky za přečtení a velmi se těším, až Datapoušť vyjde a konečně o ní budu moct mluvit s lidmi! Už je dovařeno, už netřeba držet vše pod pokličkou.
Brzy na viděnou, třeba na akci,
ZZ
P.S.: Další kniha rozepsána, ale jen rekreačně... pomalu a odpočinkově. ;)Jako jednu z "odměn" za napsání knihy jsem si dal, že si "dovolím znovu dohrát Dark Souls" :D tož, odpočinek bude.
zdroj: https://www.facebook.com/zdenek.zahora/posts/1109556302496998
Co z toho?
Rozhodně to není ideální způsob, ale díky němu je příběh Datapouště nyní před vámi, tady a teď na Startovači. Neměnil bych a jsem rád, že tělo celý ten crunch zvládlo. Přesto bylo dopsání rukopisu pouze začátek dlouhého procesu čištění, editace textu a přepisování.
Dost už ale bylo příběhu, (alokovaný výpočetní) čas je vzácná surovina a já vás o něj případně připravím v dalších novinkách!
Přeji mnoho dobrého,
ZZ
P.S.: Sdílejte link na Datapoušť kdekoli to uznáte za vhodné :) časově se nemůžete netrefit - čím víckrát se v průběhu kampaně objeví https://www.startovac.cz/projekty/datapoust , tím lépe. Děkuji!