DESENATO. DETEKTIVKA O TOM, ŽE MÁTE KLIKU. Knihy

Dělal jsem co jsem moh, a moje žena Stáňa taky. Děkuju Ti moc.

A díky Vám, kteří jste DESENATO podpořili. Nebuďte smutný, je konec, ale ne s psaním. Startovač peníze vrací.

Jaký to bylo? To je pod tím, a taky v Novinkách je vidět vývoj. Bojovali jsme. Poučně.

***********************************

Podpořte literární zločin roku!

Buď to máte v krvi, že jste dobrodinec, a nebo jste zločinec. A nebo se to ještě neprojevilo. Dáte si dohromady dvě a dvě, a najednou to začne. Kdo se nedívá, jen neví, že vidí všechno. I to, co jste vidět nechtěli ani náhodou. Tak to uděláte. Desenato!

Plán zločinu je tenhle:

Máme jasno, co uděláme. Uděláme bestseller. To zmáknem. Na začátku prosince rozkopneme dvéře u tiskárny. Musíme si projít seznam akcí. A kdo co sežene.

Potřebujem to vošéfovat: 

• Podmáznout první korektorku, veme si 3000,-
• Chlapi co vohlídaj redakci, ty chtěj 9000,-
• Samolepící pásky na hubu aby nikdo neřval 2000,-
• Prachy bokem pro ranaře ze Startovačova gangu, bez nich do toho nemůžem jít 6000,-
• Krmivo pro elektronický čtečky 10000,-
• Řidiči, kurýři a pošťák co rozveze zboží 6000,-
• 300 průraznejch náplní do tiskárny, 28000,-
• Kdyby se něco káklo 2000,-

Takže aby se to rozjelo, musí bejt v prasátku 66 litrů baj voko. Kolik máme? Z minulý rány zbyla doma sedmička, tu do toho dáme sami. Teď seženem ten zbytek. 59000,- a bude vymalováno.

Kdo co udělá:

Je potřeba po celou dobu, než tam vletíme, kouřovka. Počítejte s tim, že po nás, jak se to provalí, pudou fouňové z Magnézky, to by nám nezbylo ani na vodu z bublinama, když se necháme vomejt. Pokusej se nám to vygumovat i řezníci z Litery. Bude to rána roku. Propaganda na to pojede na webech, co máme pod kontrolou, a na sockách taky. Medmasáž jak brko. Startéři to musej prát pod tlakem, hned jak to vyjukne. Nemůžem přede dveřma smrdět dlouho, to je vo hubu. Jak se to zadrhne, dem všichni namáčet. Na jak dlouho? No na furt přece. Nepochybuju, že to pošérujete kde se dá! Asi kolem toho bude čurbes, ale přesně tohle potřebujeme. Každý voko bude dobrý. Jakmile daj ze Startovačova gangu echo, že je zboží na cestě, přesunem se k tiskárně.

Jakmile budem uvnitř:

Nečůrněte si do kalhot, když bude v banku víc. Je taky možný, že se sejdou vejplaty. Dejte do toho všechno! Startovači to jistěj, ale potom bacha:

• Když tam bude 90000,- tak nešetřete municí, sežere to zhruba 300 dalších průraznejch kousků navíc. Nelitujte, palte! To bude žrádlo.
• No, jestli by se splašilo koště a nametlo 110 litrů na hromadu, tak budou v tiskárně na ten fofr jenom čubrnět. A to si pište, že nám kriminálka za ten bestseller bouchne hezký video z akce ve zprávách.
• Taky je možný, že když už budem za dveřma uvnitř, tak tam z ničeho nic přikodrcá stopadesát papírů. Takovou nálož odpálíme jako fík taky, ale s rozumem. Nezbyde nic jinýho, než udělat ten bestseller eště jednou, tak nejpozdějc do jara napřezrok. Připravený na to jsme už teď.

Jdeme na to!

Podpora tady od gangsterů na Startovači pomůže, klapne elektronický rušení kódovejch čteček, a vyfuníme pořádně tiskárnu, všecičko komplet. Sfouknem ty redaktory, korektora, a vytáhnem to všecko, co poberem, ven. Už se těšte, jak si o tom počtete! Podíly na kořisti máte bokem na seznamu. Ale teď makat. Neflákejte se. Dole na hodinách je za 5 minut dvanáct. Protože mě to nenapadlo dřív, že ta tiskárna jde udělat takhle. Ale bacha, je to vostrý, musíte šlapat jak na vlastnim, sypat to z kapes hned, jinak žádný odměny nebudou, na to zapomeňte. Jak se to zacukne, tak bude akorát tak velký nazdar, a ne bestseller.

  Díky moc, lidi.

 Jirka Litrfree Vavřina

 

Vochutnávka (hrubopis, dělám na tom):

Vstal a přešel ke sporáku. Na něm stál kastrol s čajem. Žádná konvice, ale kastrol. Nabral si hrnkem, a vypil čaj celý naráz. Hřbetem ruky si otřel kapičky z vousů. Vrátil se ke kupkám na stole. Jeho myšlenky se uspořádavaly. Cítil, jak ho z hromad všude kolem ohmatává to nejasné teplo.

   „Intuice je k ničemu“, vzdychl si.

    Intuice mu byla k ničemu, už když byl kluk.

   „Coufale*, matiku máš nejlepší ze všech, a hlavu máš zase kde?“, říkali mu. Často.

   Jenže on to tak nechtěl. Nechtěl nikomu nic vysvětlovat, nechtěl se ani dělit o názory. Do hlavy se mu draly emoce všech příběhů, které byly na papírech, ve vyhozených poznámkách, v kapsách v šatech, které našel v popelnicích. Řvaly v hlavě, křičely v štosech knih. Ze stránek, na kterých ulpěl pot usmátých čtenářů. Nebo pot čtenářů, kteří četli o životě. Aby na něj zapomněli. 

 

* Tak třeba Coufal se nebude jmenovat Coufal, záleží co si vyberete. Klikněte na odměny. Detektivka bude tlustá, bude mít tři sta stránek.

Když se nepodaří dosáhnout cílové částky projektu, peníze ze Startovače se vrací na účty odkud přišly. Taková jsou pravidla.