Děkujeme!
Jsme na 56% naší kampaně. Stále ještě kousek chybí, ale věříme že se vše podaří.
Tak nám do Kanady dorazil sníh a zima. Což se právě hodí, protože zatím nám do kalendáře chyběly nějaké zvířecí fotky ve sněhu. Dnes jsem měl velmi úspěšný den. Už pár týdnů naše městečko Canmore okupují elkové, neboli jeleni Wapiti. Procházejí se po městě i po dálnici. Dnes ráno mi Bětka cestou do práce poslala fotku, že dva elkové jsou jen dvě ulice pod náma. Beru foťák a jdu. Ale vše co jsem našel, byly jen stopy, hodně stop. Snažil jsem se je sledovat, ale zavedly mě do kruhu. Najednou periferně vidím nějakýho malýho psa, ale nikdo u něj nebyl. Zastavím se, zamyslím se a udělám dva kroky zpět, abych si jej zpoza stromu prohlídl. A vona liška! Pomalu jsem se k ní začal přibližovat a ona si ze mě vůbec nic nedělala, skákala do sněhu a lovila myši. Dokonce se na mě přišla i podívat, koukali jsme na sebe ze dvou metrů a pak zase hop do sněhu. Nějakou tu chvíli jsem s ní strávil, sledoval její chování a bylo to úžasný. Ale dnešek ještě neskončil. Opět jsem v lese narazil na čerstvé stopy elků a po asi půl hodině stopování jsem je našel. Stádo asi 15ti samic s jedním velkým samcem, který si je hlídal. Tohle molo být hodně nebezpečné setkání. Ale šel jsem na to po svým. Dal jsem samcovi najevo, že tam jsem, mluvil na něj, pohyboval se pomalu, nechodil blízko a on mě neustále obezřetně sledoval. Ale po chvíli pochopil, že nejsem nepřítel. V klidu mě nechal udělat spoustu fotek, byl absolutně v pohodě, až skoro usínal. Ale vždy jsem se ujistil, že o mě ví, když jsem se pohnul. S elky v lese jsem strávil snad další hodinu. Už jsem ani nefotil, jen je sledoval. No každopádně pár zimních fotek do kalendáře už by bylo!
---
Mike