Kluci z Café Neratov - kniha S mlékem, nebo bez II Knihy

Kamil a Tomáš byli obyčejní kluci, ale toužili po neobyčejném snu. Jednoho dne dali v práci výpověď, přestěhovali se z Bratislavy do Orlických hor a založili kavárnu tam, kde to nikdo nečekal. Během jednoho roku si vytvořili stabilní zákaznickou základnu a renomé v celém regionu.

Co se v knize dozvíte

Jak začít podnikat

V knize popisujeme naši cestu z pohodlného a jistého zaměstnání, přes založení firmy až po otevření kavárny.

Jak začít něco nového

Nemusíte hned dávat výpověď ve svém zaměstnání nebo chtít podnikat. Kniha inspiruje i k jednoduchým změnám, které mohou zásadně ovlivnit kvalitu vašeho života.

Jak překonat překážky a nevzdat se hned na začátku

V knize naleznete různé techniky, jak překonat těžká období a jak je naopak využít ve svůj prospěch.

Zákulisí provozu kavárny

Provoz kavárny není jen o vaření a servírování kávy zákazníkům. Je třeba také navézt zboží, po směně uklidit, udělat marketing, často také podklady pro účetní a mnohem víc. S čím jsme si museli poradit?

Jak otevřít kavárnu/jiný podnik

Na konci knihy naleznete přílohy s checklisty. Při zakládání kavárny nebo jiného podnikatelského konceptu tak už na nic nezapomenete.

Co je v knize nového

Do druhého vydání bylo přidáno 6 nových kapitol (Nová realita; Začátek jednoho konce; Tomášův sen; Odcházení kavárny; Do nitra naší duše; Řidič jako radost; Nový nápad), které reflektují období let 2017 až 2019. Aktualizovali jsme také checklisty, které se týkají zakládání kavárny, aby korespondovaly s nejnovějšími trendy. Můžete se těšit také na kapitolu o Tomášovém dětském snu.

 

Proč jsme tu?

První vydání jsme si financovali sami ze zisku kavárny, ale z důvodu úspor zbylo jen na černobílou variantu. Tentokrát bychom už rádi do knihy zahrnuli obrázkovou přílohu min. 16 barevných fotografií formátu A5, což celý tisk zdraží. Pokud by se náhodou vybralo více peněz, kniha by vyšla dokonce v pevné vazbě.

Co budeme z vybrané částky financovat:

- sazbu knihy

- tisk a distribuci knihy

- náklady na kampaň

Ještě váháte, zda podpořit?

Zde je ukázka prvních stránek z knihy:

Proč píšu tuto knihu?

Možná jste už na začátku zvědavi, proč vůbec vznikla tato publikace. Proč kavárník, barista a spolumajitel kavárny vůbec nějakou knihu píše. Všichni přece vědí, že kavárníci přeci vaří kafe. Stojí za kávovarem nebo za pokladnou, servírují s úsměvem lahodný černý mok a zpříjemňují zákazníkům den. To samozřejmě v naší kavárně také děláme. Zároveň si však troufám tvrdit, že provozujeme kavárnu, která je jistým zjevením v oblasti Orlických hor a možná i České republiky a vznikla na základě pravdivého příběhu, jenž by mohl inspirovat ostatní. Ostatní lidská stvoření, která trochu tápou v dnešním globalizovaném a rychlém světě, kde má stále navrch konzumní styl života. Bytosti, které mají strach ze selhání a neúspěchu, a proto raději volí životní jistoty a práci, jež je nenaplňuje.

Mým cílem nebylo čtenářům říkat, co mají dělat. Dnes je každý sám za sebe zodpovědný, nikdo (ani já) nemá čarovnou kouli, která by mu řekla, zda jeho životní rozhodnutí vede po správné (přímé) trase, nebo si bude muset trochu „zajet“. Záměrem je spíše čtenářům předat silné poselství a inspirovat určitými myšlenkami. Není nic jednoduššího než jako příklad těchto myšlenek uvést naše podnikání a samotný příběh, jaký napsal sám život.

Tehdy v roce 2014, kdy jsme s Tomášem zvažovali otevření kavárny, nebylo na českém ani slovenském trhu dostatek relevantních informací, co všechno otevření kavárny obnáší. Jen takové internetové plky a rádoby články. Objednal jsem si proto z Velké Británie knihu „Start and Run your Own Coffee Shop“, tedy ve volném překladu „Jak otevřít a provozovat vlastní kavárnu“. Znalosti z knihy považuji za velmi cenné, ale samozřejmě bylo nutné brát v potaz, že český zákazník má jiné požadavky než britský. A to jsem ještě netušil, že místo, kam chceme jít, má svá specifika také J.

Neočekávejte však přesný manuál, jak otevřít kavárnu, i když se tomu samozřejmě budu částečně věnovat. Chtěl jsem, aby kniha byla cenná i pro ty, kdo se snaží dnešní nastavení světa zvládat s nadsázkou a třeba ani žádnou kavárnu provozovat nechtějí, ale na našem příkladu zjistili, že v tom nejsou sami.

Další důvod, proč jsem se rozhodl napsat tuto knihu, je potřeba reflektování určitých událostí, které se za poslední tři roky staly. Dále se musím přiznat, že se cítím i trochu intelektuálně zakrnělý, a tak je kniha určitou výzvou i pro moji osobu. Inspiraci pro sepsání našeho příběhu jsem čerpal také z knihy Pavla Vosoby „Dokonalý život“.

Přeji si, aby vás čtení knihy bavilo a stala se pro vás určitým odrazovým můstkem k novým začátkům. Teď už ale hurá do čtení.

Jak knihu používat?

Pro snazší orientaci v knize uvádím doporučený manuál. Kniha je rozčleněna do čtyř hlavních částí – do části Velká idea, Velké uvědomění, Velká reflexe a Odcházení.

První část popisuje naše úvahy od prvotních myšlenek až po otevření kavárny, druhá pojednává o éře našeho kavárenství, kdy jedeme v plném provozu, ale jsme zkoušeni mnohými nástrahami a předsudky lidí. Další část má za cíl čtenářům přiblížit zhodnocení naší činnosti a ukazuje určitý scénář, jak překonat i nejtěžší krize života. Závěrečná část pak shrnuje období, kdy jsme kavárnu provozovali jen jako koníček.

Po každé části složené z jednotlivých kapitol následují vsuvky, které zasazují popsaný příběh do reálného života. Pomocí otázek, které si mnohdy neradi pokládáme, ale jsou v životě považovány za stěžejní, můžete i ve svém životě objevit důležité aspekty, které vám mohou pomoci dát svému životu správný směr.

Kniha vybízí k určité změně a aktivaci proti současnému úpadku společnosti. V příloze knihy mají čtenáři možnost krok po kroku zaznamenávat svůj pokrok (otázky z kapitol Vsuvky).

Pokud čtenáři plánují otevřít kavárnu nebo obdobný podnik, naleznou zde i praktický checklist, jak na nic nezapomenout. Zároveň jsou v příloze ve stručnosti představeny krátké marketingové tipy, jak rozběhnutou kavárnu rozvíjet.

Úvodní část

S babičkou jsme vystoupili z autobusu a snažili se nejprve zorientovat. Ještě z autobusu nešlo přehlédnout ruiny kostela tyčícího se nad vsí. „Tak tady jsme s rodiči bydleli,“ ukazovala mi babička a vedla mě za ruku směrem k domu. „Když jsme se sem nastěhovali, tak jsem byla hodně malá. Z okna domu byl vidět potok a hostinec. Když si tatínek s maminkou občas zašli večer do hostince zatancovat, hlídala mne jedna hodná paní ze vsi. Pokud maminka měla zrovna smůlu a já hodně vyváděla, umístila paní do okna svíčku, a tak se hned v hostinci vědělo, že je zle a musí se domů.“

Kráčeli jsme pomalu mlčky vzhůru směrem ke zbytkům kostela, který tu kdysi stával. Byly to sice ještě ruiny, ale stěny kostela byly už aspoň zpevněné, takže bylo relativně bezpečné se tu procházet. Koukli jsme nad sebe a uviděli krásně modrou oblohu letního dne. To místo mne učarovalo a uložil jsem si ho do paměti.

Psal se rok 1995. Chodil jsem tehdy do 3. třídy a letní prázdniny jsem jako vždy trávil u babičky a dědy v Doudlebách nad Orlicí. Pamatuji si na krásné letní dny, které jsme s bráchou trávili na zahradě v malém bazénu, kde jsme se během horkých dní osvěžovali. S babičkou jsme trhali rybíz, já jí pomáhal v kuchyni péct můj oblíbený jablkový koláč s polevou.

Během večerů jsem někdy od babičky a dědy vyžadoval vyprávění příběhů. Děda mi často vyprávěl o zážitcích z vojny, o službě na hranici smrti, jak se železné oponě někdy nelichotivě přezdívalo. Doslova jsem hltal jeho zážitky a to mi dalo určité dispozice do budoucna, kdy mě pohltily soudobé dějiny, a já se rozhodl pro studium mezinárodních vztahů.

Babička mi vyprávěla příběhy, které byly trochu z jiného soudku, ale občas nebyly ani o chlup méně drsné. Oba mí prarodiče si prožili druhou světovou válku, která je samozřejmě určitým způsobem poznamenala. Jednou mi babička vyprávěla o Neratově, malé vísce v srdci Orlických hor, kde s tatínkem a maminkou krátce bydlela. Bylo to ještě před rokem 1938, kdy pohraničí zabraly německé jednotky. Vyprávěla, že tam byl krásný kostel. V pěti letech však přišel osudný den a Neratov musela s rodinou opustit. Nikdy prý nezapomene, jak museli rychle naskočit do autobusu, a protože se jí vždy za jízdy dělalo špatně, sedla si s maminkou na přední sedadlo. Držela svého medvídka a opouštěla německou říši do vnitrozemí, do Doudleb.

Ten příběh mne vždycky fascinoval. Jak lidská zlovůle a nešťastná politická rozhodnutí může ovlivňovat životy lidí? Jako malý jsem si pokládal otázku, jak je možné, že někdo může nařídit vystěhování a narušit těžký, ale spokojený život v horách?

 

***************************************************************************

 

S Tomášem dokončujeme poslední úpravy. Dnes dopoledne jsme tu měli pána ze stavebního odboru, dále paní z hygienické stanice a pána z hasičského sboru. V řízení neměli námitek, a tak bylo naše velké dílo oficiálně zkolaudováno. Ještě dojet pro dort do pekárny do Kvasin, aby zahájení bylo opravdu stylové. Natrhat květiny, aby to nějak vypadalo.

Byl tehdy poslední den školy, zrovna se rozdávalo vysvědčení a jedno takové jsme tehdy s Tomášem taky dostali. Troufám si tvrdit, že na něm mohly být jen samé imaginární jedničky, protože jsme dokázali něco, co pro většinu lidí je nedostižný sen. Naplánovat vlastní projekt, zrealizovat ho, přispět tím společnosti a dělat zároveň, co nás baví. Byl to pocit, který se nedá popsat. V rekordně krátkém čase jsme za pomoci spřízněných duší dokončili něco, čemu nikdo moc nevěřil.

Odpoledne jsme všechny místní, kdo měli zájem, pozvali do nově zrekonstruovaného prostoru. Přišel i pan farář, který nám náš „malý“ počin požehnal a jako dárek jsme od místní farnosti dostali keramický kříž, který jsme ihned pověsili nad dveře. Jako milé přivítání každý dostal espresso, americano nebo cappuccino a kousek dortu.

Právě jsme otevřeli vlastní podnik v nádherné přírodě pod krásným kostelem, kam ročně zavítají tisícovky turistů. Ano, otevřeli jsme kavárnu a začali novou etapu našeho života.

(konec ukázky)

Co říkají o naší knize?

(Skoro) všichni už jsme si zažili zaměstnanecký poměr, vystřízlivění ze studentského snu, jak svou profesí změníme svět, otravný stereotyp dospělého pracujícího člověka, pletichy na pracovišti a i léta vyhořelé šéfy. Ale jen někdo jde dál. Najde si svůj sen. A kráčí za ním. Nejí, nespí, šetří, utrácí, cestuje, vzdělává se, zase si šetří, dá výpověď, čelí okolí, nejí, nespí, investuje, nespí, a pak začne podnikat. I když na mě je Kamil místy až příliš korektní a správňácký, prvních padesát stránek jsem spolu s ním úplně žila, úplně dýchala. Knížka je příběhem velké a odhodlané snahy jít si za štěstím, a však s naprosto realisticky kritickým náhledem našeho světa. Je to autobiografie. Je to vtipné. Je to ale i svým způsobem motivační brožurka - pro každého, kdo by chtěl začít podnikat. Pracovat sám na sebe.

Mirka Belhová alias Rosa Mitnik, blogerka a autorka kabelek na přání rosamitnik.cz

 

Zmínila bych jako velké pozitivum knihy finanční gramotnost, což pro mě bylo před pár lety velké téma, a kdyby se mi kniha do rukou dostala již dříve, třeba právě na té střední škole nebo na vysoké, bylo by to pro mě veliké plus. Jste OBA pro nás s přítelem velikou inspirací nebát se jít za svým snem (a nemyslím jen tím podnikatelským), držet se svých hodnot, které ve vašem případě jsou vůči okolnímu světu "čisté" (= nejdete přes mrtvoly), dělat vše srdcem, poctivě, a hlavně fungovat jako tým v dobrém i ve zlém. Ještě jednou Vám moc děkujeme, Kamile, za všechny ty řádky a to, co se skrývá za nimi, sepsané a otisknuté do knihy, vážím si toho, a nutí mě každý den více přemýšlet o tom, co v životě doopravdy potřebuji, co je důležité a co ne, být více pokornější, slušnější, ale zároveň znát vlastní hodnotu, nenechat se snižovat, tvrdě pracovat, a vidět podstatné okamžiky života střízlivýma očima = reálně.

Martina Havlíková, zákaznice Café Neratov

Kdo jsme?

Jsme dva kluci, jeden z Banské Bystrice, druhý z Liberce a dohromady tvoříme značku Kluci z Café Neratov. Spojila nás naše vášeň pro cestování, dobrou kávu a nalézání nových cest, jak si plnit svoje sny. Přes 3 roky jsme provozovali kavárnu v Orlických horách, dnes jezdíme s kávovým stánkem na neobvyklá místa nejen v přírodě.

A jak nás můžete podpořit? 

• kupte si jednu z našich odměn, uvidíme se s vámi na večeři? 
• sdílením naší kampaně na facebooku a dalších sociálních sítích
• když o nás povíte svým přátelům a známým
• když přijedete navštívit kávový stánek

Děkujeme předem za podporu!