SYMBOLIKA OBÁLKY
Na co se můžete těšit ihned po tom, co knihu dostanete? Například na nádhernou obálku!
SYMBOLIKA OBÁLKY – ZTRACEN NA HEDVÁBNÉ STEZCE
Hodně z vás mi psalo, že je zaujala obálka mé knihy. Jsem za to velmi rád, protože jsem chtěl, aby byla jiná. Aby to nebyla jen fotka, ale aby tam bylo spousta odkazů na Hedvábnou stezku, o jejímž zdolávání v knize píšu. Pojďme si nyní trochu celou obálku vysvětlit a třeba vás to přesvědčí k tomu, že stojí za to knížku koupit, protože dle mého názoru jsou to právě ruční malby, které z této knihy dělají skutečné umělecké dílo!
NÁZEV KNIHY
Už když jsem cestoval, dávno před tím, než by mě vůbec napadlo, že bych nějakou knihu mohl sepsat, jsem věděl, že pokud skutečně nějakou knihu napíšu, nemůže se jmenovat jinak. Sám na cestě z Evropy do Číny ztracen mezi majestátními horami a vyprahlými pouštěmi jsem objevoval překrásná historická města, opuštěné pevnosti nebo karavanseráje, ale hlavně nejrůznější národy a jejich tradice a obyčeje. Název ZTRACEN NA HEDVÁBÉ STEZCE, tak skutečně koresponduje s mojí každodenní situací, kdy jsem se sám toulal místy, o kterých jsem před tím nikdy neslyšel a ráno jsem nevěděl, kde budu spát večer. Chtěl jsem ale, aby název knížky z obálky skutečně zářil, proto je vytištěn zlatou barvou! Modrá a zlatá barva jsou vlastně dominantními barvami nejenom obálky, ale celé knihy. Modrá je barva islámu. Právě toto náboženství mě provázelo na většině mé cesty, zlatá barva symbolizuje bohatství Hedvábné stezky!
TITULNÍ FOTOGRAFIE A OBRÁZKY
Samotná „titulka“ pak je složená z fotky a ručních maleb. Ano, mohl jsem tam mít jen fotku a ušetřit několik tisíc korun za malby, ale když píšete o Hedvábné stezce, nemůžete prostě na ničem šetřit. Fotografie je pořízená v Tádžikistánu v pohoří Pamír, nedaleko hranic s Čínou a Afghánistánem, kde jsem několik hodin čekal, až někdo pojede a sveze mě zase o kousek dál. Měl jsem hodně času nejenom si užít krásu zdejších hor, ale hlavně o všem hodně přemýšlet. Především se ale mezi horami otevírají nakreslené památky, které jsem po cestě potkal a navštívil a já tak zasněně koukám na všechnu tu krásu, která se mi mezi horami otevírá a čeká na mě. Obrázky pak jsou ručně malované přesně dle mých představ a zadání a ke každému se váže nějaký krátký příběh.
1) Vezměme to z leva, kde je úplně první malba modré mešity v Buchaře. Byla to vůbec první stavba, kterou jsem v tomto starodávném městě vyfotil a navštívil a jelikož byl Uzbekistán mou vysněnou zemí, emoce se mnou opravdu mávaly.
2) Ihned před malou mešitou jsou nakreslené hradby kolem jednoho z nejkrásnějších měst na Hedvábné stezce, kterým je Chiva a díky tomu si toto krásné město zachovalo historický ráz jako žádné jiné.
3) Před hradbami je směrová cedule ukazující směrem na moje nejoblíbenější země = Írán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Čína.
4) Přesně uprostřed mezi horami pak jsou dvě, pro mě naprosto neuvěřitelné stavby. Tou větší v pozadí je mešita prezidenta Turkmenbashiho v Turkmenistánu, která pojme až deset tisíc věřících. Vůbec celý Turkmenistán je neuvěřitelnou zemí a moci jej navštívit je pro mě jeden z naplněných cestovatelských snů. Je to hlavně díky uzavřenosti této země, o které nikdo moc neví a jen těžko se tam dostává.
5) V popředí je pak místo, před kterým jsem více jak dvě hodiny plakal a stále mám husí kůži a slzy v očích, když si na to vzpomenu. Je to vstupní brána do historického města Xian v Číně. Právě zde jsem pomyslně ukončil své putování po Hedvábné stezce. Představte si karavany, které takovou bránou po třech letech putování z Evropy do Číny projížděly nebo naopak karavany, které průjezdem bránou opouštěly Xian a mířily do neznáma směrem na západ, do Evropy. Neuvěřitelné místo, a proto právě vstupní brána do Xianu musí stát v popředí všech ručních maleb na obálce mé knihy.
6) Na pravé straně obálky se nachází legendární vůz Lada Niva. Na svých přednáškách s oblibou říkám, že toto auto projede skutečně vše a nic jej nezastaví a zejména v post-sovětském prostoru mi tento vůz několikrát pomohl, když mě řidiči svezli na těžko dostupná místa.
7) Pastevecká jurta v Kyrgyzstánu. Uprostřed vysokých hor Tian Shanu, ale i Pamíru, je jurta jediným místem, kde můžete relativně bezpečně přespat. Lidé staví tato malá obydlí ze dřeva a kůží po tisíce let stejně. Jurty, a hlavně kyrgyzské pastevce, jsem si na svých cestách opravdu zamiloval a raději budu spát každou noc v jurtě než pěti hvězdičkovém hotelu.
8) Socha Mao Ce Thunga v Kašgaru byla tím prvním, co jsem v Číně viděl. Představte si, že několik měsíců cestujete přes hory a pouště a konečně dojedete na hranice Číny. Zde jste podrobeni osmi hodinovému výslechu a když vás konečně pustí do Číny, máte stále před sebou stovky kilometrů do prvního velkého města. Tím je bájný Kašgar, kde se střetávalo několik karavanních cest a město navštívil i sám Marco Polo. Socha velkého vůdce Mao stojí v samém centru města a patří k těm největším v celé Číně. Dává všem viditelně najevo, kdo zde má moc!
HŘBET KNIHY
Různou symbolikou, a hlavně neuvěřitelnými příběhy, je má kniha doslova nabitá. Určitě by vás zajímalo, co je to na hřbetu knížky za ornamenty? Takové krásné malby jsem vídal na pohádkových mešitách v nejkrásnější zemi světa – Íránu. A samozřejmě, když jsem připravoval knížku, věděl jsem, že většina lidí má knihy zastrčené v knihovně tak, že kouká jen hřbet. Aby se vám má kniha v knihovně lépe hledala, budou na vás vždy zářit íránské ornamenty a jsem si jist, že mou knihu mezi ostatními díky tomu rozhodně nepřehlédnete! Podobné ornamenty jsem nejvíce viděl v překrásném městě Yazd uprostřed Íránu. Budu moc rád, pokud se má kniha o putování po Hedvábné stezce stane součástí vašich knihoven.
BUDE TO OPRAVDU STÁT ZA TO!
