Kuchařka Suchých autorských čtení Knihy

V dnešní ochutnávce Vám naservírujeme pardubického bohéma Viléma.

 

Ingredience:      Vilém F. Kubáč

                               24 let

                               student dějin evropské kultury na Univerzitě Karlově  v Praze

                              

 

Postup: Píši od roku 2012. Některé texty inspirovala určitá událost, místo či osoba. Řada jich ale jakoby jen poletovala ve vzduchu a já byl pouze zapisovatelem těchto miniaturních součástí éteru.

      Podávání: Básně doporučuji číst v hospodách, v dopravních prostředcích či v posteli, tedy na místech, kde byly častokrát psány. Možno čísti jak o samotě, tak kolektivně.

...

v mém synu

znovu se narodím

jsem to já

ale trochu jiným...

 

ve své dceři

zrodím se znova

jsem to já

však co ta kunda?

 

...

až budeš rozvalená na kanapi ladně

budu ti na kozy psát básně

psát hodlám černou propiskou a touhou

nepůjde jen o poezii pouhou

po mých verších povstane i bradavka jak tečka za větou

Tvé vzdechy se rozezní celou planetou

 

Zbývají dva týdny do konce kampaně a jsme skoro v půlce cílové částky. 

Pochutnejte si na dalším příspěvku tady na startovači, který se objeví v Kuchařce.

Ingredience:      Petr Kylián

                               35 let

                               Absolvent religionistiky Pardubice, zaměstnán v médiích

                               Provazochodec a povaleč

                               Cestovatel a pecivál

                               Pravdomluvka a vypravěč

 

Postup: Psát jsem začal v první třídě, ale moc mi to nešlo. Od šesté třídy píši proto kurzívou. Dodržuji postup, že psát se má za špatného počasí, špatné nálady s vynikajícím alkoholem po ruce.

      Podávání: Próza je podáváná v nálevech vulgarismů, jež mají navodit autentický pocit skepse, který autor při příběhu reálně prožíval, je proto vhodná spíše jako hlavní chod, k zapíjení pachuti nedozrálého umění doporučuji těžší plná vína, nebo pivo.

Upozornění. Text obsahuje vulgarismy, proto čísté duše raději nečtěte dál.

Jak asi bude vypadat

 

Jak si bude vypadat? Záleželo na tom vůbec? Samozřejmě že záleželo, okřikl se. Jakoby to mohl být někdo normální. Jsou tam samé zrůdičky, tlusťošky, co si říkaj baculky, liliputánky a ženy po čtyřicítce, zatáhl ho hlas o několik dní zpět do hospody U Pinkasů. Hlas jehož majitelem byl kamarád Bedřich, zatvrzelý starý mládenec a militantní mysogyn, který se po šestém pivu měnil ze zmaru samoty v salonního šviháka, co tančí a zpívá ve vojenském saku. „Tohoto večera budu nevěrný.“ Rozhodl se a oddhodlaně se nadechl. Ta myšlenka ho zvláštně lechtala na chodidlech, uhnízdila se mu těžce v hrudi, ale břicho jakoby bylo naplněno mlhou. Na nebi viselo tiše rybí oko a slepě proměňovalo lehce zasněženou ulici před kavárnou v zrcadlový sál.

Ta myšlenka nebyla nová, naopak všude to viděl, slyšel a četl o tom. Začal si připadat, že je jediný, kdo to nedělá. Začal se dívat na internet. Začal odpovídat na inzeráty:

MILÁ SUBINKA HLEDÁ SVÉHO VLÁDCE, CHCI PISS, BONDAGE, FIST, ANÁL, PONIŽOVÁNÍ NA VEŘEJNOSTI. DĚLÁM DEEPTHROAT I POLIKÁM.

Kromě ponižování na veřejnosti, které znal s dětství, se celkem ztrácel. Napsal. Milá Subinko, rád se s tebou uvidím na kávě a pro začátek tě ponížím tím, že ji zaplatíš. Co ty na to?

-NIC-.

PRORADNÁ MANŽELKA HLEDÁ CHLAPA S POŘÁDNÝM ČŮRÁKEM MIN. 18cm/ø4cm OZVI SE, BUDU TVOJE KURVA!

Napsal, nechápu koho sháníš vypadá to, že jednoho pořádnýho čůráka už máš doma.

-NIC-

Pochopil, že smysl pro humor nejspíše není hlavní devízou inzerentek. Rozhodl se pro změnu taktiky. Reklama na sebe sama vznikla z věcnosti, s odměrkou naivity, špetkou studu a hrstí sebelásky.

ZADANÝ, ALE NEVYTÍŽENÝ MLADÝ MUŽ, MODRÉ OČI, BLOND 185/ 80, VŠ HUMANITNÍHO SMĚRU, HLEDÁ:

ZADANOU ALE NEVYTÍŽENOU MLADOU ŽENU K OBČASNÝM SCHŮZKÁM ZA ÚČELEM VZÁJEMNÉHO POSKYTNUTÍ SEXUÁLNÍ TOUHY.

Inzerát několikrát přečetl a zdál se mu takový akorát. Zmáčkl tlačítko potvrdit a spokojeně přepnul na xvideos.com

Pokračování v Kuchařce...

Přinášíme Vám třetí ukázku z připravované Kuchařky. Tentokráte budete moct ochutnat z básní Aničky Řehůřkové.

Ingredience: Anna Řehůřková

18 let

Anglické gymnázium

stydlivý donkichot

důvěřivá pesimistka

vášnivý jedlík

křehká feministka

 

Postup: Objevilo se to u mě, když jsem začala trávit čas v knihově v tom malém oddělení s poesií. Bylo mi patnáct. Rodiče se rozváděli. Odehrávaly se kolem mě divný věci, které se dějou do teď a o tom tohle je. Smutný, zabavný nebo dva v jednom. Poesie všechno zpraví.

Podávání: Radím vám a vašim přátelům číst mé básně v dobrém psychickém rozpoložení s nadsázkou po dobré kávě s červeným máčkem v puse na stoličce na balkóně a za deště. Nebo doma v posteli, ve vlaku, v létě na lavičce - budete si mě číst všude, jo?

Proč (17 let)

proč spolu neděláme lásku v tvym

strašně alternativnim bytě v Praze

dělat lásku na tvý studený podlaze

proč mi nepíšeš tvoje divný básně po hrudníku

proč po mě neleješ rum poutníku zvrhlíků

proč se nedusíme kouřem z tyčinech vonných

a nezúčastnujem se spolu věcí nezákoných

proč teď sedím doma a koukám

na lásky jedné plavovlásky

On o dívce (17 let)

Už Platón si plánoval naše nahoty

všechny kouty tvé divčí ochoty

mě totiž fascinují

 

v tvých "ne" jsem uschován

v tvých "ne" jsem milován

milován tak težce a křehce

ani má identita už mě nechce

jen pro tebe stvořen jsem

protože tvým horním rtem

mě ovládáš

 

jsi dokonalá představa

jsi kalokagathia

naše duše

bůh

jen tak suše

už dávno v jednu spojil

ten výtvor si osvojil

a křídla nám dal

 

jin a jang význam ztrácí

protože velcí čínští draci

tě ještě neznají

 

chci abys ze snění křičela mé jméno

abys pořád milovala bližního svého

 

mezi žebry tě pořád cítit

chci tě svými slovy vznítit

 

a to všechno jen protože

už Platón plánoval naše nahoty

a jediný co chci kromě tý ochoty

je má existence

Druhý autor, od kterého Vám ukážeme část tvorby z Kuchařky, bude Tomáš Tesner.

Ingredience:      Tomáš Doubek

                                               24 cm

                                               84 let

                                               189 kg

                                              

Příprava: Studium zákona. Studium totalitarismu. Studium psychotropních substancí. Konfrontace se zákonem. Konfrontace s totalitarismem. Konfrontace pouze s neslazeným anglickým čajem. Narození, tvorba, sňatek, štěstí, smrt.

 

Podávání: Předčítejte v podvečer ve velmi komorní společnosti. Téměř vždy se tvařte, že následující materiál 1)je vaším výtvorem, nebo alespoň tak, že 2)znáte autora osobně a že 3)jste četbou dosáhli stavu osobní blaženosti. Výjimky: pokud recipient zná autora osobně, pravidlo 1 se neuplatní; pravidlo 2 jen v rámci možností. Postupujte namísto toho dle pravidla 3: to u recipienta vyvolá stav a) zhnusení, či stav b) prohloubení sympatií vůči vaší osobě. Dále v návaznosti na typ předchozího scénáře navažte tvrzením, že vám imponuje (a) bizarní dekadence a absurdismus, či (b) romantismus. Oba scénáře povedou k prohloubení sympatií k vaší osobě ze strany recipienta. Opakujte s drobnými rétorickými variacemi. Pozn.: pokud postup z jakéhokoliv důvodu nevede ke kýženým závěrům, označte následující materiál za brak a přejděte k Bukowskému. Přeji příjemně strávenou sobotní snídani.

Dvě z básní, které se v Kuchařce objeví.

Kam zmizeli motýli

 

Prší.

 

Jsem můra v řadách temných domů

Už odejdi.  Hned!

  Počkej!  Jsi můj noční květ.
                                   Zatáhni mě do kouta, necháme zmizet svět.

Líbej mě  –  tvé ruce jsou led, zahřeju Tě -

Tma.

 

A lidé jak motýli na kmenech panelových stromů                                                 
                                                           sledují krásu úhlopříčky dvacet dva a půl palce.

Prší.

 

Není kam spěchat

 

Pivo teplá

kafe stydne

cígo hasne

holka stárne.

 

Není kam spěchat, kamaráde!

 

Ke kafi cígo,

na večer pívo

a holku na klín,

zrajem jak víno!

Děkujeme dosavadním přispěvatelům za již skoro dosažených 20% a začneme první novinkou a tou bude ukázka z povídky Zuzky Martínkové - Remington

Nejprve něco o autorce. 

Ingredience: Zuzana Martínková

                       24 let

                       studentka Univerzity Pardubice

                       amatérská výtvarnice

                       tombolový gambler

                       milovnice komiksů

                       požitkář

 

Postup: Jsem spokojená a šťastná a proto už jsem rok nic nového nenapsala. A na psaní pro radost jsem (zatím) moc líná. Kvůli filmu, komiksu a audioknize již knihy tolik nežeru. Jen sem tam nějakou tu brožurku v trojobalu.

Podávání: Nejlépe po ránu s medem a čajem, popř. s kávou a půlkou Mozartovy koule. 

Ukázka z povídky Remington (konec první části)

Karel Bernstein koupil sobě psací stroj a teď se dívá, jak mu pěkně zabírá většinu stolu. Jde do kuchyně, postaví na čaj, ale dostane se k němu až voda vychladne, protože se mezitím vrátí před svůj nový kousek a dívá se na něj, na jeho černý lak, na vybledlý nápis a zbrázděný válec a je rád, že ho nenechal zapomnění a až teď si jde opravdu uvařit ten čaj.

Karel Bernstein koupil sobě psací stroj, protože si myslel, že bude šťastný. Ale ve stroji není štěstí. Ale je, štěstí je tam, kde ho vidíme, kolego. I v neživém stroji? Zejména tam. To je smutné. No, to mě mrzí, měl to být veselý příběh. Vždyť se dvakrát nic nestalo, vlastně skoro nic, jen si jeden člověk koupil starý psací stroj. Měl to být takový experiment. Já pořád čekám na pointu. Karel Bernstein koupil sobě psací stroj a byl šťastný. A proč si nekoupil třeba... Protože chtěl ten psací stroj!