Naše sbírka se rozjela a máme vysbíráno 30 %. Pomoz nám prosím se šířením projektu a pošli ho přátelům. Za odměnu je dole fotografie s příběhem.
V náhledu této novinky je fotografie z mého křtu. Právě vystupuji z vody a netuším, že o několik let později budu já i můj křtitel vyloučeni za šíření kacířských nauk... Níže naleznete ukázku z knihy, která popisuje můj křest. Vidíte, že kniha je psána upřímně. Pokud se vám líbí, prosím, sdílejte tuto sbírku dalším lidem.
Ukázka z knihy:
"Pokřtít jsem se nechal v červenci roku 2012. Netušil jsem, co rok spojovaný s apokalyptickými předpověďmi přinese, ale raději jsem se pojistil. Hned na začátku jsem misionářům řekl, že určitě nechci být pokřtěn v církevním bazénku - takové úděsné koupelnové vitríně, kterou církev schovávala ve sklepení svého pražského sídla (viděl jsem ji při jednom křtu). Když už se nechám pokřtít, musí to být v řece. Vybral jsem si řeku Mži, která platí za nejčistší v Plzni a má svoje jméno dochované už v Kosmově kronice.
Naštěstí bylo léto. Díky tomu jsem k venkovnímu aktu přemluvil i vedoucí své církve. Ti měli v některých zemích dokonce zákaz praktikování venkovních křtů. Mně to ale povolili. Měl jsem tam pár přátel, rodiče, členy církve a své misionáře s Abramovými. Jako toho, který mě bude křtít, jsem si vybral staršího Dietricha, který měl vždy liberální názory na církevní tématiku. Věděl jsem, že mě určitě nezklame a není náhoda, že odešel z mormonské církve asi rok nebo dva po mně. Dodnes jsme dobrými přáteli.
Už tehdy jsem si všiml drobných varovných signálů. Třeba toho, kolik pravidel měli o pořizování fotek během obřadu. Bylo například zakázané zveřejňovat fotografie, kde byl člověk částečně ponořen pod vodou, protože právě tehdy tam probíhalo “mystérium křtu”. Všechny takové fotografie jsme museli smazat, i když je pravda, že tajně jsem si některé nechal. Bylo to první z mnoha nesmyslných pravidel, která jsem navenek přijal, ale ve skutečnosti obcházel.
To ale neznamená, že bych tehdy svou konverzi jen předstíral. Jistě jsem uvěřil mormonské zvěsti a byl jsem přesvědčen, že na ní prostě něco je. Bylo mi zřejmé, že církev bude konzervativní a úřednická (jako ostatně všechny církve a náboženské organizace), ale tak nějak jsem si představoval, že v tom budu proplouvat jako ryba ve vodě, a že se vyhnu tomu, abych propadl nějakému dogmatu. Večer po křtu jsem si ve spokojenosti zahulil jointa a řekl si, že sex a alkohol obětuji, ale svojí ganju nikdy. A po určitý čas to tak skutečně bylo."