Nekončící cesta Knihy

Zase o krok blíže snu, aneb co za poselství tahle kniha skrývá?

Dlouhou dobu někteří z nás sní o tom zažít pořádné dobrodružství dál, než za branou domu v lese, vedle města. Čteme knihy o putování za velkou louži a dobrodružných výpravách objevovatelů. Prohlížíme si fotky národních parků, u kterých s otevřenou pusou nemůžeme uvěřit tomu, co vidíme a se zavřenýma očima si sama sebe představujeme, jak scházíme úbočím Grand Canyonu. Projíždíme se autem po cestě Route 66 a cítíme vítr ve vlasech. Kutáme zlato v zapadlém zlatém dole uprostřed pouště, pokládáme dlaň na největší strom světa a držíme v ruce jeho šišku. Chceme být na chvíli v roli bílé tváře uprostřed indiánské rezervace, nebo cítit paprsky slunce, na obrovské písčité pláži uprostřed léta, daleko, daleko od všeho. Pocítit horko v Údolí Smrti při procházení se po vyschlém dně solného jezera, nebo kempovat v divoké přírodě a za vytí vlků pozorovat hvězdnou oblohu tak průzračnou jako nikde. Být svobodný. Některý člověk, potom otevře oči a jeho snění skončí. Já je otevřel a moje snění se změnilo ve skutečnost.

Kniha nebo deník? Co to teda vlastně je a co jde?

Kniha, nebo deník, pojednává o cestování šesti lidí po západním pobřeží USA z pohledu jednoho z nich. Našim cílem bylo procestovat za měsíc, státy Californie, Nevada, Utah, Arizona a navštívit nejkrásnější a nejzajímavější místa, které tato oblast ukrývá. Jako například: Park Joshua Tree, Monument Valley, Grand Canyon, poušt Mojave, Moab, Bryce Canyon, Canyon landing, Národní park Sequoia, Yossemite, Capitol Reef, Canyon de Shelly, San Diego, Las Vegas, Los Angeles, San Francisko a další.

Rozhodl jsem se vést si po cestě deník, abych jednou mohl zavzpomínat na to, kde všude jsme se pohybovali a co na nás jak zapůsobilo. Záhy jsem zjistil, že by byla škoda nechat si to všechno pro sebe, protože zážitků bylo opravdu více než dost a mnohé byly opravdu divoké a krásné. Takže tento deník přechází momentálně do elektronické podoby. Pomalu se vykresluje do tvarů knihy, do textu přibývají obrázky a fotografie a jeho odstavce se roztahují do okrajů.

Kniha tedy, dá se říct je psaná jako deník a pravděpodobně bude tak i čtena. Ovšem, mnou nebyla ověnčena statusem průvodce, i když částečně by jako on posloužit mohla.

 

"Byli jsme široko daleko jediní běloši, což šlo taky dost poznat. Probodávali nás pohledy, tak jak to umí jen indiáni."

 

Co se čtenář v knize dozví?

Praktická stránka

V knize se člověk dozví, kudy vedla naše cesta a prvé řadě co všechno jsme viděli (a že toho bylo dost). Jak moc je v Americe draho. Co nepodcenit při vstupu do Národních parků a co je třeba mít s sebou. Co stojí za to vidět a co naopak ne. Na co si dát pozor a na co být připraven. Jak se nejlépe pohybovat po městech jako San Francisko, Las Vegas, Los Angeles. Jak to vypadá když v národním parku hoří. Kolik stojí přespání v motelech a kempech. Jaké bylo naše nejčastější jídlo a další.

Méně praktická, o to však více zábavná stránka

Co jsme dělali, když nás v noci v poušti probudili kojoti. Jaké bylo spaní u ohně za zvuků medvědího brumlání. Co se stalo s želvou, kterou chtěl Jarda přivázat na kapotu jako znak. Co stojí napsáno obřím písmem na písečné duně v poušti Mojave, jako důkaz naší přítomnosti. Co dělat, když musíte mrznut v Grand Canyonu. Jestli jsme našli nějaké zlato. Na kterém místě, jsem chtěl zůstat navždy. Co mi věštil bezdomovec v Las Vegas za dolar atd.                                                                                         

Umělecká stránka

Pro mne možná i nejdůležitější část deníku. Tou se staly obrázky, které jsem cestou črtal. Na koleni za chůze, v autě. Staly se originálním doplněním textu, jsou totiž kresleny podle skutečné předlohy, v konkrétní době, ve které jsem se na tom místě pohyboval a proto pro mne mají velkou váhu a pomohou čtenářově fantazii, dokreslit si konkrétní místa a situace.

 

Celkové poselství knihy

Pobavit, rozesmát, inspirovat.

 

"Honzo spíš? Ty vole, to byl kojot nebo hyena, to už není prdel.“

 

Jak bude kniha vypadat?

-          Cca 108 stran

-          15-20 barevných fotografií

-          Formát přibližně velikosti poloviny A4

 

"Co pár minut jsme se budili, přikládali polena na ohen a pozorně poslouchali, jestli se zvuky přibližují."

 

Na co budou peníze použity?

-          Peníze budou v prvé řadě použity k pokrytí nákladů při výdávání (tisk, vazba, atd.).

-          Za další nepřímo poslouží jako motivace autorovi, že jeho kniha je úšpěšná a je o ní zájem                    k napsání dalšího více obsáhlejšího dílka z více bláznivějšího a nebezpečnějšího 3000km                      dlouhého osamělého putování pěšky, které se zrovna připravuje.

-          Pokud něco zbude, koupím si za to pořádné boty, abych mohl jít dál za svým snem a vzít Vás s            sebou.