Nový román Udělám z tebe MILIONÁŘE Knihy

Nemusíte mít nutně peníze.

Důležité je, že si to ostatní myslí.

 

Jak se pozná takový milionář?

Třeba má to správné značkové oblečení, ten správný moderní mobil a drahé hodinky.

Třeba se nepozná na první pohled.

Hlavně je děsně bohatý. Má plno peněz a nebo zkušeností.

Milionáři jsou obdivovaní, obletovaní a spokojení.

Je radost s nimi žít a spolupracovat.

Napsal jsem knížku o milionářích, o cestě k penězům, ke slávě a ke hvězdám.

Knížku o zkušenostech, slepých uličkách, podvodech, úspěších a radosti z dobrého díla.

 

Pokud se přidáte k tomuto projektu, získáte milionářské odměny.

Navíc se připojíte k projektu Putování Hrocha (funguje od roku 2005) a podpoříte tak české památky, nemocné děti, či staré lidi.

Po přečtení této knihy nepochybně zjistíte, že jste také neuvěřitelně bohatí.

 

 

Na počátku příběhu byl Viktor. Člověk se zvláštním nadáním přitahovat problémy a peníze. Pro sebe, ale i pro jiné. Na co sáhl, to se mu dařilo. Většinou.

Viktor stál u zrodu mnoha legend zábavy. Prošel mnoha podniky, některé vlastnil, jiné zachraňoval.

Během svého života udělal ze spousty lidí milionáře. Dostal se až na pomyslný společenský vrchol.

Díky své dobrosrdečnosti a možná i naivitě spadnul až na úplné dno.

Znám Viktora více než dvacet let. Ještě z doby, kdy jsem pracovat v rádiu. Pro Viktora jsem plánoval reklamní kampaně. Už v té době byl excentrický, tvrdohlavý a jedinečný. Nevěděl jsem o něm skoro nic.

Po mnoha letech jsem potkal Viktora u sebe ve vinotéce a on mi svůj naprosto nevšední příběh vyprávěl. Myslím, že nezapomněl na nic podstatného. Postupně zaplnil všechna místa svého života. I s konkrétními jmény. Ta jsem pochopitelně musel změnit. Někteří z nich stále žijí. Po nocích jsem vyprávění převáděl do psaného textu. Pod rukama mi rostly osoby, příběhy, vztahy, konflikty, večírky. A já měl co dělat, abych se do těch pavučin sám nezamotal, aby mne ten příběh nepohltil až fatálně.

 

Aby z vás v hospodě nedělali blbce...

V knize je spousta zkušeností, rad a pohledů, návodů, řešení a zodpovězených otázek. Pro běžného hosta či návštěvníka, ale i pro personál diskotéky, baru či restaurace. V tom příběhu je hodně poučení, co nedělat a s kým to nedělat. Dostanete hromady prospěných myšlenek na jednom místě, silný vývar celoživotní práce. Spousta zážitků je veselých, ale až z pohledu dnešního. Tehdy ovšem šlo o život.

 

Ukázky z knihy:

Ukázka první

Nejvýraznější vizitkou správného milionáře je jeho auto. Správně řečeno, auto, ve kterém se producíruje. Ono to auto, ta vytuněná placatá kára, vlastně není jeho. Je na leasing, ideálně operativní. Zaplatil přece už dvě splátky. Ta druhá je ovšem poslední. Bude trvat tak dva měsíce, než mu to auto najdou a vezmou, a pak najde jinou společnost u které si auto půjčí.

Někteří správní milionáři dokonce ukecají kamarády podnikatele a na jejich firmy si auto pronajmou. Seženou si bílého koně a ten je pak pěkně vyděšený, když mu přijde výměr dluhu za káru.

A správný milionář? Ten už má vyhlédnuté jiné auto a domlouvá se s jiným kamarádem podnikatelem.

Auto musí být silné, nevšední a drahé, protože pak může frajeřit před ostatníma. Důležitá je barva vozu a také registrační značka, která musí být dokonale přiblblá.

Správný milionář musí působit dojmem, že peníze nepotřebuje, protože jich má dost. Pro obchodní partnery zorganizuje opulentní oběd, oslní je svým oblečením, telefonem a samozřejmě nechutně drahými hodinkami. Na závěr ještě objedná láhev nejlepšího šampaňského, pak se chvatně rozloučí, protože už musí na další důležitou schůzku. A nezapomene na veselé a z jídla a pití unavené budoucí věřitele, laškovně zatroubit před restaurací a zamávat z půjčeného Porsche.

Samostatnou kapitolou jsou děti skutečně tvrdě pracujících milionářů. Obvykle nemají přesnou představu o hodnotách. Dostávají luxusní měsíční kapesné, ve výši trojnásobku roční průměrné mzdy, a samozřejmě také drahé dárky. Třeba Audi R8 Carbon. Často své dárky roztřískají, dokud jsou ještě nové, případně je půjčí podobně postiženým dětem, aby to udělaly za ně.

Tyhle děti mají jediné povolání: syn na plný úvazek, případně dcera. Musí za den utratit alespoň deset tisíc, jinak je to ztracený den. Potkávají se jen se stejně zaměstnanými vrstevníky, porovnávají si výbavu a zjišťují, o co si příště řeknou tatínkovi.

Důležitá je i výše kapesného, které tyto milionářské dětičky dostávají. Pokud je v řádech tisíců, či deseti tisíců měsíčně, mluví se o almužně a ostatní děti opravdově litují vrstevníky, které mají doma takové škrty. Lepší je kapesné od sto tisíc výše. Ideální je čtvrt milionu. S tím už se dá celkem dobře existovat i v předražené Praze.

Ukázka druhá

Po mnoha týdnech opět bydlí, jako normální člověk. Co na tom, že v tom bytě není žádné zařízení. Chybí tu postel, skříně, nádobí. Ale může zamknout hlavní dveře a nikoho sem nepustit. Dokonalé soukromí, na které neměl v posledním čase nárok.

Neustále se musel přizpůsobovat někomu jinému, jeho rytmu a zvykům. Dělal to rád, protože vážně neměl kam jít, ale zvykal si na to těžko. Nyní se může zamknout a relaxovat. Přemýšlet.

Najednou se ozval silný hlas prázdného žaludku. Viktor si uvědomí, že celý den nic nejedl. Nebyl čas, nálada a vlastně ani peníze. Na účtu má 250 korun. Tenhle stav nikdy předtím nezažil. Pocit naprosté bezmoci, kdy je odkázán na pomoc jiných. Kdy se musí spokojit s nedostatkem. Vlastně si to sebemrskačsky užívá.

Nahlédne do lednice, která hučí tak, jako by byla narvaná k prasknutí. Na polici se tam krčí dvě vejce, kousek másla ve stříbrném kabátku a láhev vína, jistě archivního. A další lahve alkoholu.

Dalším pátráním objevil ve skříňce pytlík s čínskou polévkou. Krevetová příchuť. Uvaří si tedy polévku k večeři, to bude bašta. Na sporák položí hrnec, který tu jako jediný zůstal. Natočil do něho dostatek vody. Úroveň ohřevu nastavil na nejvyšší hodnotu a čekal, až se objeví bublinky. Pak tam naláme nudle, vytlačí obsah pytlíčku a ještě do polévky vyklepne ta dvě vajíčka. Má rád zastřené vejce.

Vzpomíná, jak chodil do restaurací na vejce Benedict. Dnešní stav účtu by mu na tuhle snídani nestačil.

Po pěti minutách je voda stále studená a deska podivně pípá. Nic jiného se neděje. Viktor je zmatený. Zkouší jinou plotýnku, ale výsledek je stejný. Bere telefon a volá Jardovi.

„Nazdar, nejde mi sporák. Pořád to pípá, ale nehřeje.“

„No a na kolik to máš nastavený?“

„Na devítku, to je nejvíc. Ale bliká tam nějaký F.“

„Hele a není to náhodou indukce?“

„To já nevím. Jo, počkej, píšou to tady. Je to indukce.“

„Tak to máš blbej hrnec.“

Ukázka třetí

V kasinu se toho dá zažít hodně. To takhle přijde chlápek, celkem slušně oblečený a hned za servírkou.

„Dobrý den, prosím, je tu pan provozní?“

„Jistě, hned vám ho zavolám.“

A dojde pro Jirku, který to tu vede.

„Dobrý den, přejete si?“ Usměje se Jiří na nově příchozího.

Ten se ovšem bleskově mění, tváří se drsně, vytahuje z kapsy bouchačku a donutí protivníka, aby si lehl na zem. Sám mu přiklekne krk a přiloží hlaveň ke spánku.

„Ty hajzle, proč mi pígluješ manželku?“

„Promiňte, pane, ale já o ničem nevím,“ brání se napadený provozní.

„Nekecej, Jiřina mi všechno řekla. I to, kde pracuješ!“ Burácí ve spravedlivém hněvu ozbrojený paroháč.

„Já žádnou Jiřinu neznám.“

„Co? Neznáš? A ještě řekni, že nejsi Pavel, to se už budu smát!“

„Ale já nejsem Pavel. Koukněte se na dveře kasina. Já jsem Jirka.“

„Kecáš. Tohle není kasino Pohoda?“ Agresor povoluje tlak.

„Ne, to musíte ještě o tři sta metrů dál.“

„A do Prčic!“

„Můžete už ze mě slézt?“

Chlap je zmatený. Tohle se mu nemělo stát. Voják z povolání se přece nemýlí.

„Tak mi dej alespoň deset táců, ať tu nejsem tak zbytečně!“

 

 

Pomozte mi prosím s realizací románu

Nyní stojím na prahu zhmotnění nové knihy a rád bych vás všechny požádal o spolupráci. Odměny za vaši štědrost jsou, věřím, zajímavé.

A to není všechno, kniha bude mít přesah do reálného světa současnosti a hlavně budoucnosti.

Více se dozvíte na www.udelamztebemilionare.cz

 

Těším se, až všem přivezu jejich odměny a že to bude brzo. Všichni dárci budou umístěni na Nástěnku cti a díků na našich webových stránkách, pokud ovšem nenapíší, že si to nepřejí.

Nová kniha bude vázaná, v pevných deskách a se zlatým titulem (130 x 200 mm), má 280+ stran, dvě záložky (zlatou a zelenou) a obsahuje poukaz na 2 dl vína* v Klubu U poutníka Hrocha (Praha 8).

 

OMNIA VINCIT AMOR

pěkný den všem přeje

 

Petr Hroch Binder

 

P.S.: pokud se podaří nastřádat více prostředků, než je cílová částka, pomůžete mi vytisknout více knížek najednou, děkuji :) PHB

* týká se pouze knížek získaných na Startovači; 0,2 litru bílého nebo červeného stáčeného vína z nabídky vinotéky