Pokud všeobecné počáteční váhání prolomí několik smělejších a rozhodnější jednotlivců, bývá to ten nejlepší signál pro ostatní, aby se zúčastnili. To zdaleka neplatí jen pro tenhle projekt. Plánovaný sbor pro Kočičky má nyní zhruba 10 členů a tak doufám, že to pobídne ostatní váhavce a bude nás nakonec pořádná banda. A dejte vědět také svým známým. Děkuju moc za podporu.
Když v obchoďáku člověk míjí průhlednou pixlu s nějakou dobročinnou sbírkou a je téměř prázdná, mine ji. Pokud je ale naplněna penězi, pozastaví se a zvažuje, zda se nepřidá. Proto taky každý pouliční muzikant nejprve hodí do vlastního klobouku pár vlastních slušných bankovek. Pokud s kapelou na večírku vyhlásíme "živé karaoke" a dvě hodiny diváky horlivě pobízíme, přihlásí se jich jen pár. Od všech slyšíme jen "já neumím zpívat". Když pak ale těch několik smělejších odvážlivců prorazí počáteční nesmělost, stojí najednou u pódia fronta a musíme nakonec uchazeče domítat. Najednou mohou zpívat všichni. Takhle to chodilo a chodí.
Máme za sebou týden, čili čtvrtinu celkového času projektu a splněno máme zhruba třetinu peněz. To je potěšující. V těhle věcech se ale nesmí usnout na vavřínech. Pokud o projektu Kočiček řeknete dalším lidem, bude větší šance na další členy sboru a více peněz na realizaci. Za každou snahu vám předem děkuju.