Pomozte nám informovat o ruském odboji! Ostatní

Stránka OSM ∞ STATEČNÝCH (FB, youtube) mapuje akce, motivace a souvislosti současného ruského odboje

Především chce pomoci českým čtenářům, aby měli pro svá občanská rozhodnutí ucelenější obrázek o vývoji hnutí odporu proti Kremlu v Rusku, na Ukrajině i ve světě, nezkreslený ruskou propagandou

ŘEKLI O PROJEKTU:

Mikuláš Minář

...Tyhle statečné Rusy nesmíme nechat ve štychu. A musíme o nich vědět. V nich je naděje na svobodné Rusko.

Nestačí upozorňovat na to negativní. Je třeba krmit a posilovat to pozitivní. 

Já jsem za projekty jako je tenhle hluboce vděčný a dobré pokrytí tohoto tématu tady zatím podle mne chybí. Proto jej podporuji. (celý text)

 

Jiří Edy Zajíc

- pedagog a publicista         

...Hrdinů je vždycky málo. Tím víc je důležité na ně ukazovat. V Rusku vždycky byli také lidé, kteří měli tuhle až šílenou odvahu se bez ohledu na osobní následky postavit proti zlému režimu. Dnes o nich soustavně píše Anna Valentová. I díky ní nebudou úplně zapomenuti a jejich oběti se jistě časem vloží do lepší budoucnosti Ruska a tím i nás všech. A současně nás tím trpělivě a vytrvale učí, že máme mezi Rusy rozlišovat: zločince, „obyčejné lidi“ a hrdiny. (celý text)

 

doc. Mgr. Marie Koldinská, Ph.D

- historička, spisovatelka, publicistka, moderátorka (mj. Historie.cs, Ukrajinské sondy)

"MÍR UKRAJINĚ, SVOBODU RUSKU!" To je heslo Legie Svoboda Ruska. Bez Rusů, kteří se distancují od Putinova režimu a pomáhají Ukrajině, bude velmi těžké ve válce s ruským agresorem zvítězit. Překladatelka Anna Valentová o aktivitách svobodomyslných Rusů systematicky informuje na svém webu. Podpořte prosím Annu v její důležité práci jak finančně, tak sdílením jejích textů. V téhle válce jsou informace stejně důležité jako zbraně. Kdo je nemá, případně uvěří lžím, prohraje.

 

PhDr. Petr Kolář 

– politik, diplomat, někdejší velvyslanec ve Švédsku, Irsku, Rusku a USA

Připojuji se s prosbou. Vyzývám všechny odpovědné a  strategicky uvažující demokraty, aby podpořili web Anny  Valentové. Anna odvádí strašně důležitou práci. Bez Rusů,  kteří jsou na naší straně a pomáhají Ukrajině, nemůžeme nikdy opravdu zvítězit. Legie Svoboda Ruska má heslo Mír Ukrajině, svobodu Rusku. Je nadějí, že ruský putinovský fašismus může být poražen. Bez našich Rusů se to ale nepovede. Musí se o nich vědět! Ať všichni Rusové, kteří žijí teď kvůli Putinovi v hanbě, mají důvod k hrdosti. Ať se mají k čemu přidat. Podpořme web o Legii Svoboda Ruska. Má to smysl. Děkuji Vám!

- jak funguje projekt PATRON najdete TADY -

Jak se to stalo:

Před čtyřiapadesáti lety začala invaze vojsk Varšavský smlouvy pod moskevským velením do Československa. Pětadvacátého srpna proti tomu vyšlo na Rudý náměstí protestovat osm statečnejch Rusů, kterejm to nebylo jedno. Dokonce natolik, že ten protest riskli s vědomím, že si to odnesou. A taky odnesli. Vyhnanstvím kriminálem, blázincem... Nevěděla jsem o nich snad do svejch třiceti. Kdyby o nich Petruška Šustrová nenapsala do Lidovek, tak možná ještě dýl.

Ale jasně, to bylo dávno...

Jenže před časem, přesněji 24. února, začala válka.

Všichni jsme byli vděční za každej kus dobrý informace – pomáhalo nám to v naší bezmoci; zorientovat se, udělat si představu, kde lze přiložit ruku k dílu – a kde to nejspíš nemá smysl a člověk to musí nechat na někom, kdo umí to, co je právě tam potřeba. A na sítích začaly rašit zdroje takovejch informací.

O nějakej čas později, přesněji začátkem dubna, jsem u některýho takovýho zdroje narazila na video, kde vypovídali ruští zajatci, o svým působení na Ukrajině, o svým postoji k němu, byl to nesmírně silnej zážitek, jedno video mi nestačilo, našla jsem si další, snažila jsem se to pochopit… A tam někde, z čistýho nebe, mě úplně ohromilo video ze stejnýho ukrajinskýho Interfaxu, kde byli chlapíci v maskách a oznamovali, že pomůžou Ukrajincům a pak vypráskají Putina.

Prošmejdila jsem internet tam a zpátky a nikde jsem o nich nic nenašla. Tak jsem o nich napsala – založila jsem si blog, přišlo mi to úplně nezbytný, přišlo mi, že si zasloužej, aby o nich aspoň někdo věděl… Oni se začali rozrůstat, začali dělat spoustu věcí – a já vlastně taky. Ruské protesty jsem dost sledovala už od voleb v Moskvě v roce 2019, s ruštinou se popasovat dovedu, tak jsem se na to téma vrhla. Tím jsem objevila spoustu dalších hnutí a aktivit, o kterejch jsem taky nikde nenašla nic. A došlo mi, že když o nich nebudeme nic vědět, můžou zmizet v propadlišti dějin, v kolonii, ve vězení, tak, jako ti z Rudýho náměstí, tak jako ti před nima... A zase se nic nezmění.

Potřebovala jsem to mít kam psát, tak jsem si udělala web. Nejdřív takovej legrační. Pak mě podpořil jeden úžasnej chlapík – a tak jsem najednou měla doménu a wordpress – základ na pořádnej web. Tak jsem si ho nějak jakž takž zarchitektovala a pokračovala. Přibejvalo informací, ale i zájmu - stránka to dotáhla na 20 000 přečtení - to už je pak k úvaze, jestli si to nezaslouží pořádnou a systematickou práci.

Nabírala jsem podporu skvělejch lidí, což mělo ale zase nárok – bylo potřeba ten web udělat serióznější, ne ten legrační osobní blog, jako kterej to vzniklo, tak jsem pro změnu “dizajnovala”, vymejšlela slogan, všechny obesílala se změnou… Pojmenovala jsem to celý po těch osmi. Doufám, že mě chápete.

Teď jsem ve fázi, kdy kombinuju téměř sama tolik profesí, že se do jednoho dne jen taktak vejdou (no – spíš nevejdou). Posuďte sami:

Ruská Legie a další opoziční a odbojové skupiny vydávají na svých kanálech každý den nové prohlášení. Monitoruju to, hledám nový zdroje, ověřuju, vybírám z toho to, co pro nás všechny může bejt důležitý – překládám, edituju, vkládám na web a upravuju do jakžtakž podoby, když je třeba, píšu si s aktéry, abych necitovala jen to, co o nich napsal někdo jiný, zatímco čekám na odpovědi, najdu a krapet upravím obrázky, pak to celý zkouknu, udělám enter, naposílám do skupin, kde by to někoho mohlo zajímat.

Mezitím se něco zásadního změní a můžu začít znova. Jaksi mimochodem se snažím ukecat svůj počítač v důchodovým věku, aby načítal rychlejc  – případně váhám, co z něj můžu odmazat, aby mi to nechybělo… A do toho se někde v mezidobí snažím uživit. Profesí původně terapeut, donedávna brigádník v antikvariátě, t. č. uvázaný za nohu doma dost otravně omezenou hybností.

Já vím, dala jsem se na vojnu, tak bojuju, přijde mi to fakt moc důležitý, navíc je to to něco, co zrovna já můžu pro to celý udělat – i to, aby to nevypadalo příšerně a aby se to dostalo tam, kam má, to k tomu patří – akorát to dělám většinou jedna sama já – a často se to učim cestou... Mám ohromnou radost, že to zajímá tolik lidí. Fakt. Je to postě úžasný, Vy všichni jste úžasný. Protože Vám to není jedno.

Samozřejmě, že budu pokračovat, obrovsky na tom rostu a učím se, obrovsky si vážím Vaší podpory, moc si přeju, aby skončila válka, aby neumíralo tolik lidí – a pevně věřím, že tohle je ten kus, co pro to můžu a chci udělat – a mezitím vším si lámu hlavu tím, jak si říct o podporu a nestydět se za to. Což je ještě další profese jménem marketing, kterou taky neumim.

Ale sama už v tom nejsem. Zakládáme spolek. Na podporu hrdinů, co zvedají hlavu a napřimujou páteř tváří v tvář zvůli a hrozbám pro nás naprosto nepředstavitelnejm. Protože, co se mě týká, jestli pro ně můžu udělat aspoň něco, tak to udělat musim.

Tak pokud jste dočetli až sem, pokud si myslíte, že tahle stránka k něčemu je, pokud si myslíte, že mi chcete pomoct, abych na tu multiroli měla čas a mohla se zlepšovat a ne uštvat – a taky třeba někoho přibrat a něco dělat kvalitnějš a ne na koleně - tak se přidejte:

Když nás bude víc, budu se moct věnovat tomuhle projektu úplně v klidu a bez starosti o rohlíky na plnej úvazek, budu moct dokonce někoho poprosit, aby mi ten web učesal, vyčistil a naučil mě opakující se pasáže  – a budu šťastná jako blecha (Pámbu ví, proč se tohle říká).

Tak jestli tomu chcete pomoct, vyberte si odměnu – a je to.

Ty statečný lidi si naši podporu fakt zasloužej. A můžem se od nich leccos naučit.

Děkuju, že čtete! Děkuju, že Vám to není jedno!

Anna