Petr Hampl: Prolomení hradeb Knihy

V knize Prolomení hradeb odpovídám na otázky typu Proč se hroutí západní civilizace? Je vítězství islámu neodvratné? Proč v zápasu ideologií zvítězil multikulturní marxismus? Proč mocní lidé realizují své zájmy právě podporou islámské imigrace, i když by mohli téhož dosáhnout jinak? Jak to souvisí s jinými oblastmi života? Existuje něco na způsob spiknutí? Jaké jsou scénáře dalšího vývoje? Co všechno mohou běžní občané udělat, aby se naplnily scénáře méně špatné?

Nevyhýbám se v ní žádné otázce, jakkoliv kontroverzní.  Reaguji na to, co vrtá hlavou tisícům lidí, se kterými jsem během své aktivistické dráhy hovořil.  A ukazuji, že k většině těch problémů existují solidní sociologické analýzy. Nemusíme spoléhat na drby a šeptaná vyprávění o tajných spiknutích. Lidské jednání má jasné sociální a ekonomické příčiny a ty do sebe navzájem zapadají.  Proto můžeme od konstatování „příliš snadno se vzdáváme svých tradic,“ přikročit k analýze příčin, proč tak různé skupiny jednají.

Pokud máte rádi třeba knihy Benjamina Kurase, Prolomení hradeb k nim představuje dobrý doplněk. Zatímco on sarkasticky popisuje fakta, já se snažím ukázat mechanismy v pozadí.

Obsah knihy a ukázky najdete zde.

Samotná výroba knihy se zaplatí z jejího prodeje. Má-li ale udělat potřebnou práci, musí si ji přečíst statisíce lidí. Aby ti, kterým další osud naší země a naší civilizace není lhostejný, dosáhli stejného pochopení situace, a aby mohli postupovat racionálně. Protože musíme počítat s mediálním bojkotem a blokováním na sociálních sítích, bude to vyžadovat reklamu v objemu minimálně 80 tisíc korun.

Kniha Prolomení hradeb pokrývá všechny oblasti, které jsou důležité nebo předmětem pozornosti (roli elit, jejich formování, mechanismy uplatňování moci v současné společnosti, roli specifických sociálních skupin, byrokracii, útoky na tradiční instituce a morálku, generační konflikt atd.). Je dobře srozumitelná pro každého, kdo je zvyklý číst alespoň novinové komentář.  Zároveň je strukturována tak, aby předložená teorie obstála v intelektuální diskuzi, bude-li to zapotřebí.

Kniha má 300 stran ve formátu A5.

Pavel Kohout, ekonom:

Petr Hampl je originální a v mnohém provokativní autor, který neklouže po povrchu věcí a dějů. Jeho kniha má potenciál stát se událostí roku v oblasti literatury faktu. Vřele doporučuji.

Jan Keller, sociolog:

Žádná známá civilizace se v minulosti takto podivně nechovala. Ty, které zanikly před námi, bývaly podrobeny vnější silou, v nerovném boji podlehly hrubému násilí. My jsme podle všeho první civilizací, které je sugerováno, že vědomé sebepoškozování, které může snadno skončit sebevraždou, je naší chloubou a nejvyšší hodnotou, na kterou máme být patřičně hrdí.  Petr Hampl ve své knize s tímto názorem polemizuje.

Ladislav Jakl, člen správní rady Institutu Václava Klause:

Sociologie má mizernou pověst. To konstatuje sám autor knihy Prolomení hradeb Petr Hampl, ač sám je vzděláním a povoláním sociologem. A proč že má tato profese tak špatné jméno? Myslím, že hlavně ze dvou důvodů. Tento obor vždy v míře velmi nadprůměrné přitahoval mesianistické typy lidí, jejichž ambicí nebylo snažit se společnost chápat a své získané poznání zprostředkovávat veřejnosti, ale spíše tuto společnost vychovávat, formovat podle vlastních představ a proti vůli lidí. A druhý důvod? Tím je neustálé překrucování interpretace mnoha společenských jevů, pohybů a změn, v čemž bývají sociologové velmi zběhlí. Jako kdyby své zadání chápali tak, že mají médiím a různým zájmovým skupinám strkat pod nos výklad, kterých chtějí zadavatelé slyšet. A tím mnozí sociologové přispívají k naprostému nepochopení elit, co se to vlastně kolem nich děje. Ukolébávají samy sebe a lžou si do kapsy, přitom probuzená společnost křičí, co chce, co potřebuje, co očekává a čeho se obává. Sociologové včas přispěchají se špunty do uší popřípadě se svým překladem z češtiny do češtiny, ve kterém je nakonec vše v pořádku, lidé dál drží krok a občasný halas je jen dílem okrajových skupinek. Jenže není. A na to elity a zájmové skupiny nejsou přepraveny a média dál zůstávají slepá a hluchá. Od Petra Hampla nic takového nehrozí. Nemá ambice společnost vychovávat, má ambice naslouchat, co se s ní děje, a ze svého pozorování pak vyvodit nějaké obecnější trendy. Rovněž nemá potřebu ukolébávat své klienty v médiích a zájmových skupinách a nasazovat jim růžové brýle, už proto, že toto není jeho klientela, to není cílová skupiny výsledků jeho pozorování. Tou cílovou skupinou jsou ti, kteří chtějí lépe rozumět dnešní době. A to ne kvůli nějakému akademickému potěšení, ale kvůli svým životním potřebám. Chtějí se ve společnosti lépe vyznat, aby se mohli lépe rozhodovat, aby se mohli připravit na situace, ke kterým současné společenské trendy velmi pravděpodobně povedou. Rozumět světu kolem sebe, to není jen intelektuální výzva. Je to nutnost. Je to nutnost pro všechny, kdo chtějí přežít, kdo chtějí obstát. Pro ty všechny vychází kniha Prolomení hradeb.

Jaroslav Bašta, archeolog, publicista, bývalý ministr a velvyslanec:

Rukopis knihy sociologa Petra Hampla Prolomení Hradeb jsem přečetl za jeden večer, a pak jsem špatně spal. Mé podvědomí se snažilo vyrovnat se zdálivě suchou a objektivní vědeckou prací stejným způsobem jako po přečtení nebo shlédnutí hodně drastického dokumentu nebo napínavého hororu. Druhý den jsem celý text přečetl znovu, dělal jsem si výpisky, snažil jsem se najít argumenty pro své podvědomé přesvědčení, že situace naší západní civilizace není tak děsivá, ale nepodařilo se mi to.  Jde totiž o studii, která se záměrně vyhýbá pohledům ideologického zabarvení.

...

Osobně se domnívám, že kniha Prolomení hradeb znamená kvalitativní zlom v hledání možností, jak přinejmenším zpomalit zánik našeho světa. Možná i návod k tomu, jak z dosavadního kapitulanství přejít k protiútoku. V evropských dějinách pro to najdeme dost příkladů. Většinu z nich Petr Hampl zmiňuje.

Václav Klaus mladší, předseda školského výboru poslanecké sněmovny:

Dnešní doba, možná silněji než jindy, potřebuje nestádní myšlení. A potřebuje odvahu menšinové názory vyslovovat.

Hana Lipovská, ekonomka:

Většina živých tvorů má pud sebezáchovy. Jen Západ jej začíná ztrácet. A Petr Hampl je jeden z mála, kdo se to nebojí říkat nahlas. Těším se proto na jeho "Prolomení hradeb", těším se, až zjistím, jestli skutečně už "nejhůř bylo" - a jestli máme ještě šanci náš svět zachránit. Osobně věřím, že ano - a kniha doktora Hampla nám v tom snad pomůže.

Ivo Strejček, člen správní rady Institutu Václava Klause:

Nemusím ještě v jeho nové knize „Prolomení hradeb“ listovat a jsem si skoro jist, že nás čeká pozoruhodný zážitek. Už název sám, v době, kdy si západní civilizace neuvědomuje, že to, o co dnes jde, je - bez přehánění - souboj o její záchranu, nám, předpokládám, nabídne inspirativní čtení. Já se na Hamplovo „Prolomení hradeb“ těším i s vědomím, že to asi žádné „odpočinkové“ čtení nebude.“

David Maňák, editor knihy:

O Vaší knize se bude za 50 let učit. Pokud tedy přežijeme tu invazi a implozi slabošství našich vůdců