Trabantem tam a zase zpátky Film & Video

JE TO TAM! 100 % PŘEKONÁNO! Jste nejlepší! Jestli ale chcete přispívat dál, pomůže to! Jen díky tomu, že byl minule cíl překonán, jsme se dokázali probít z Austrálie až do Bangkoku. Teď už 100% víme, že vystartujeme a když se nic nepokazí, měli bysme dojet. Když ale získáme víc, hodně nám to pomůže! Nechtěli jsme machrovat, jak vybereme miliony, chceme aby to bylo dobrovolné nejvíc jak to jen jde.
Je to jen na vás. DÍKY MOC!

VELKÁ CESTA DOMŮ

Jedeme kolem světa! Sice nám to trvá, ale jedeme. Před námi je poslední etapa - Velká cesta domů! A my zase řešíme stejný problém jako vždy - jak získat chybějící peníze na cestu. Něco nám zbylo z minula, něco jsme získali do sponzorů, ale stále zbývá na autech spousta volného místa pro vás! Každému, kdo nás podpoří, dáme jméno na naše auta či motorku. Všechna žlutá barva je jen vaše. A k tomu spousta větších i menších odměn. Pojedete s námi?

Záhy naložíme žlutý cirkus na loď a vyrazíme na poslední část výpravy kolem světa, na kterou jsme naprosto neplánovaně vyrazili v roce 2007. Tehdy jsme chtěli jen ukázat, že to jde, že s malým autem se dá uskutečnit velká cesta. Byl to masakr a bylo to skvělé a mělo to tím také skončit. Ale neskončilo a my jeli dál, přes Afriku, kde jsme sobě i všem okolo definitivně potvrdili, že svět patří těm, co se neposerou, a od Jižní Ameriky jezdíme hlavně proto, že nás to baví a baví nás, že vás baví s námi naše příběhy prožívat.

Skoč, křídla si připneš později…
Motto naší první výpravy

Po Jižní Americe jsme projeli Austrálií do Asie a teď začíná naše poslední štace a poslední šance se k nám připojit. Dva trabanty Egu a Babu (stále ta samá auta, jaká s námi jezdí od začátku) maluch Milda a jawa Anežka brzy poplují do jižní Indie, odkud začátkem dubna vyrazíme na Velkou cestu domů. Původně jsme chtěli jet z Bangkoku, kde jsme minule skončili, ale když nám Thajci naúčtovali 25 000 korun za jedno vozidlo na týden, jen tak, za přejetí hranic, řekli jsme si, že na tohle vážně nemáme a přesunuli start do Indie. Je to stejná rovnoběžka, podobná vzdálenost domů, ale nikdo nás tam nechce pumpnout o tisíce dolarů za nic. Ono stačí, že nám to ve velkém „vynahradí“ Čína, kde se děsivým poplatkům za průjezd v řádech desítek tisíc korun nevyhneme.

...Egu na nejvýchodnějším bodě naší první cesty. Sem se chceme vrátit z druhé strany světa.

Egu na cestě kolem světa

Cíle máme dva a nejsou malé: dokončit s Egu cestu kolem světa a natočit o tom nejlepší film, jaký jsme kdy natočili! Vyrazit z Indie do Nepálu, přes krásný Kašmír do divokého Pákistánu, byrokratické Číny, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, na jednu z posledních nezpevněných horských cest Pamir Highway a pak konečně znovu dojet do uzbeckého Samarkandu, nejvýchodnějšího města naší první cesty! Ovšem tentokrát z východu. Jakmile ostřílený veterán Egu znovu stane pod zbytky mešity Bibi Chanum, objede jako první trabant na světě svět. A to se počítá, i když mu to trvá přes deset let. Co byste taky chtěli od trabanta!?

A ze Samarkandu pak v našich stopách z první výpravy přes Kazachstán, Rusko a Ukrajinu domů. Hodně nás zajímá, jak se to tam za deset let změnilo, a opravdu se těšíme, až tenhle parádní a zapomenutý kus světa natočíme znovu se spoustou zkušeností a pořádnou technikou! Náš poslední velký sen je vytvořit nejdelší trabantí kolonu v Česku a Slovensku. Domů vyrazíme od Užhorodu do nejkrásnějšího místa vesmíru – Banské Bystrice - pak do Zlína vzdát hold mistru Zikmundovi, a dál do Prahy a Nové vsi pod Pleší. Celou cestu chceme sbírat další a další trabanty, maluchy a jawy a vytvořit konvoj, jaký ještě D1 nezažila! A jestli chcete, můžete v tom jet s námi! …i když nemáte trabanta.

...bílá je minulá cesta, žlutá ta, na kterou za chvíli vyrážíme. Máme to o kousek dál, ale jedeme domů!

Návrat ke kořenům

Naše cesta je návratem ke kořenům i sestavou. Po minulé výpravě jsme si řekli, že tentokrát to uděláme jednoduše stejně jako poprvé a pojedeme bez ženských, bez postižených a bez Poláků... nakonec nám to úplně nevyšlo, protože s námi pojede postižený Polák Radek a vzniklo z toho sedm statečných a Radek!

Vyrážíme tedy opět v mezinárodní česko-polsko-slovenské sestavě. Z australské výpravy je to samozřejmě nesmrtelný slovenský motocyklista a optimista Marek Slobodník. Další Slovák Marek Duranský, původně náhradník, který na minulou výpravu neplánovaně přijel, předčil všechna naše očekávání a zůstal. Nechybí už zmíněný největší pankáč Polák Radek Jona, který dokáže opravit cokoli, ale také stále dokola ztrácet pas. Pojistkou, aby to vůbec přežil, se stal nováček Honza Setvín, hasič a záchranář a nový kapitán malucha. A jako druhý nováček vstoupil na palubu Lukáš Venclík, který poté, co nás přesvědčil, že je skvělý kandidát, přiznal, že nemá řidičák. To nás přesvědčilo definitivně, že není normální, a přidal se ke žlutému cirkusu! Autoškolu dodělal před pár týdny.

Pak samozřejmě dva největší dříči: kameraman Zdeněk Krátký a fotograf Vojta Duchoslav, díky kterým seriál a film vypadá tak pěkně, jak vypadá. A nakonec náčelník Dan Přibáň, který si to celé vymyslel.

...trailer na náš minulý film (který dostanete, když nás podpoříte). Ten příští bude ještě lepší!

Motor na dobrou náladu

Nejúžasnější věcí na našich cestách je dobrá nálada kolem žlutého ciskusu! Ta spojuje lidi, kteří se v jiných věcech absolutně neshodnou. Na našich kapotách se vedle sebe potkávají jména bez ohledu na to, jakému týmu kdo fandí a co si dává k večeři. A tohle je nejlepší palivo, na které chceme jet dál!

V plánu máme opět velké věci: kromě velké cesty chceme zase natočit další velký film, který bychom chtěli zase o kus posunout dál, a pak seriál, který bude tentokrát ještě o dvě epizody delší, takže dohromady čtrnáct dílů, což dělá dohromady skoro sedm hodin jednoho velkého bijáku (kdo byl na našem seriálovém maratonu ví, o čem mluvíme). Budeme točit jako diví, budeme fotit jako diví a budeme stříhat jako diví! Bude to fuška, poleze nám to příšerně na nervy a už se na to těšíme.

Takže jestli chcete být u toho, máte šanci. Záleží jen na vás, jak moc nás chcete podpořit. Chceme hrát férovou hru a každý z vás, kdo do toho s námi půjde, za to něco dostane, záleží jen na něm co. Nechceme machrovat, jak nám minule startovač frčel, a budeme se držet při zemi. Jako cílovou částku dáváme opět půl milionu, to je minimální suma pro to, abychom mohli vyjet, ale budeme moc rádi, pokud to bude více. Minule jsme cestu zvládli jen díky tomu, že jste se do toho opřeli, jen díky vám se nám podařilo probojovat po půl roce s vypětím všech sil až do Bangkoku.

Jdete do toho s námi?

Věříme, že to dokážeme, ale stejně jako minule, potřebujeme pomoct. Pokud vás zajímá proč, odpovědi najdete o kousek níže. Bereme všechno vybavení, které přežilo Austrálii, ale spousta věcí zahynula: objektivy, dron, několik foťáků i několik gopro kamer už není mezi námi. Musíme nakoupit nové a rádi bychom pořídili zase lepší, protože technika za tři roky skočila pěkně dopředu.  Točí se v HDR a 4K a náš minulý dron je proti těm současným jak plátěný kluzák proti proudové stíhačce. Všechno, co nám zbylo z minula, jsme vrazili do velké renovace našich strojů, které byly po Austrálii na odpis (a bohužel díly na trabanty z Německa už nejsou tak levné, jak bývaly). Jede nás osm. Všichni se vzdali normální práce, přerušili školu a jeden dal dokonce výpověď. Takže do toho dáváme všechno!

Kdo viděl náš seriál, viděl, že šetříme, kde se dá. Za půl roku cesty z Austrálie do Asie jsme platili za ubytování jen třikrát a přesto celá cesta vyšla na spoustu peněz. Jižní Amerika nás stála jeden a půl milionu, cesta z Austrálie do Asie vyšla na šílené miliony tři. Zní to děsivě, dokud si tuhle sumu nevydělíte počtem členů posádky a dobou cesty. Rázem jsme pod cenami zájezdů cestovek.

Nemáme tušení, zda se nám podaří na startovači zopakovat minulý úspěch, nehřešíme na to, ale samozřejmě by nás to potěšilo. Naše pořadí priorit je stále stejné: Na prvním místě film, pak auta a až nakonec my. Stejným způsobem balíme věci, ve stejném pořadí utrácíme peníze. Není tak důležité cestu přežít, natož v pohodlí, důležité je mít to natočené, protože kdyby vás naše filmy nebavily, nikam bychom nejeli!

Děkujeme za podporu!

A protože se spousta z vás ptá, jak to bylo se startovačem na minulou cestu, kde jste nás zachránili a jen díky tomu, že jste poslali mnohem více, než byl cíl, jste nám umožnili dojet, tady jsou odpovědi na dvě nejčastější otázky:

"Proč jste sháněli sponzory, když jste říkali, že příští cestu zkusíte udělat bez nich, jen ze startovače?"

Ano, to bylo naše velké crowdfundingové nadšení na konci kampaně. Bohužel se záhy ukázalo, že malá skupina fanoušků/přispěvatelů nás umí dusit mnohem více než všichni sponzoři dohromady. Najednou jsme měli pocit, jak kdybychom byli akciová společnost. Dostali jsme vynadáno, když jsme změnili trasu, když jsme nedojeli do Sydney, když jsme chtěli dokončit cestu bez trabantů, když jsme nedojeli do Laosu... něco, co jsme nikdy dřív nezažili. Sice takových "akcionářů" bylo jen relativně malé procento, ale otrávili nás natolik, že už jsme žádný crowdfunding dělat nechtěli. A dorazila nás pak pracnost s odesíláním odměn, kdy najednou máte na krku eshop se čtyřmi tisíci objednávkami a vůbec na to nejste připravení. Změnit názor nás donutila až spousta vašich přání, aby byl startovač znovu, odstup a uvědomění si, že lidé s pozitivním pohledem převažují.

"Proč sháníte peníze, když jste minule splnili cíl na 562 % a říkali jste, že co zbude, použijete na další cestu?"

Ano, říkali jsme, že co zbude, použijeme na cestu dál a skutečně tak činíme, už jsme utratili desítky tisíc za přípravu aut. Potíž je, že zbylo vážně málo. Cesta trvala o polovinu déle, než jsme plánovali, a nepočítali jsme s tak obrovskými výdaji, kdy třeba jen vydání aut v Austrálii (nikoli doprava) vyšlo na 100 tisíc. Též jsme hodně podcenili cenu samotného provozu startovače (hlavně poštovné), daně (platí se z toho úplně normální 15% daň z příjmu a letos nám přibude k naší "velké" radosti ještě 21 % DPH), nezapomeňte ani na provizi pro startovač a výrobu samotných odměn. Bylo splněno na 562 %, protože jsme dali nejnižší možnou cílovou částku. Půl milion, který jsme žádali, byl kriticky nejméně peněz, jaké mělo vůbec smysl shánět (stejně, jako to děláme teď). Pokud by se vybral jen ten, neměli bychom na film zdaleka tak dobré vybavení a nejspíše bychom ani nedojeli (to riziko je tu samozřejmě opět). Byli jsme ale střídmí a stanovili jsme si z našeho pohledu realistický cíl. A ano, velice špatně jsme to odhadli, ale díky oněm pěti stům procentům jsme koupili profesionální techniku a na filmu je to znát. Jen dron (bez kamery) a naše hlavní kamera (bez objektivu) stály dohromady přes 200 tisíc..

Jak vidíte, odpovědi jsou, "protože jsme se spletli". Ano, děláme chyby a jsme pitomci, ale uznejte, že kdybychom byli dokonalí, naše filmy by vás nebavily ;)

 

POZOR POZOR! Jména na kapoty budeme brát z položky nick, a pokud nebude nick vyplněný, tak ze jména startéra, takže jestli tam má být jiné jméno než vaše, napište ho jako nick prosím! Díky!

...jak to celé začalo a proč to celé děláme? Náš příběh v sedmnácti minutách.

 ...malá ukázka z audioknížky "Jak Egu dojel až na konec světa" čtená Davidem Novotným.