Willův příbeh (4. část)
Máme pro vás čtvrtou a předposlední část příbehu Willova zotavení.
Mít kolem sebe další lidi, kteří věří v mé zotavení, mi pomohlo ze všeho nejvíc.
Trvalo deset let, než jsem mohl začít s pátráním a aktivismem na poli duševního zdraví, aniž by mne přemáhal strach a traumatizující vzpomínky. Ještě dnes mne někdy vyvádí z rovnováhy četba knih o systému péče o duševní zdraví. Po přestěhování do Northamptonu jsem měl to štěstí, že jsem natrefil na Oryxe Cohena, survivora(1) psychiatrického zneužívání s diagnózou bipolární porucha. V místě neexistovala žádná skupina vedená lidmi a pro lidi s nálepkou těžké duševní poruchy. O všechno se tu staral systém péče o duševní zdraví. Nikdo v něm nemluvil o psychiatrickém zneužívání, jako by něco takového ani neexistovalo. A tak jsme spolu založili Středisko svobody (the Freedom Center).
Dnes v něm máme jednou týdně kurz jógy zdarma, jednou týdně podpůrnou skupinu, literární dílnu, rozhlasový pořad, akupunkturu, zastupujeme psychiatricky zneužívané klienty a pořádáme další pravidelné akce, jak lze zjistit na našich webovkách www.freedom-center.org. Na stránkách nazvaných Speak Out (Výpovědi) najdete příběhy uživatelů psychiatrické péče, včetně těch, kteří se zotavují bez medikamentů.
Zjistili jsme, že systém právní ochrany, ochránci lidských práv a systém vyřizování stížností fungují možná lépe než před dvaceti lety, ale stále ještě nedokáží zaručit pacientům základní lidská práva. Seznámili jsme se s otřesnými případy, kdy zdravotnický personál podcenil vedlejší účinky farmak, takže klienti skončili v komatu či s tardivní dyskinézí(2) a poškozeným mozkem a jejich stížnosti nikam nevedly.
Děláme tedy, co se dá. Pomáháme lidem vzepřít se nucené medikaci, vyhnout se hospitalizaci, dostat se k telefonním aparátům, informujeme je o vedlejších účincích léků, které jim jejich lékaři zatajili, pomáháme zajistit např. zubařskou péči i lidem na uzavřených odděleních, vystupujeme proti nadužívání psychiatrických léků, spojujeme zájemce o levnější alternativní péči a nepolevujeme ve svém úsilí pomáhat psychiatrickým pacientům a zastat se jich tam, kde je třeba. To vše děláme dobrovolně a s omezeným rozpočtem. Spolupracujeme se zdravotnickým personálem a profesionály. Jsme rádi, když se k nám přidají jako naši spojenci a přívrženci, protože máme za to, že dělají svoji práci proto, aby lidem pomáhali, a často jsou sami omezováni právě těmi institucemi, které by chtěli změnit.
Činnost Střediska svobody je kontroverzní a lidé nás někdy považují za pouhé odpůrce psychiatrických léků. My ale usilujeme o právo na informované rozhodnutí. Neříkáme lidem, co mají dělat, ani aby přestali užívat léky. Mnoho našich členů psychiatrické léky užívá. Pomáháme jim zjistit, co jim nejlépe vyhovuje, protože jenom vy sami můžete rozhodovat o tom, co vám skutečně pomáhá. Podporujeme lidi při postupném a opatrném vysazováním, ale jen tehdy, když si to sami přejí. A chceme přesné a nezkreslené informace o psychiatrických lécích, které umožní lidem v pravdě informovanou volbu. Pravdivé informace o lécích a duševních poruchách náš sytém zatím pacientům nenabízí, stejně jako jim nepomáhá léky vysadit, když si to sami přejí. Abychom vyhověli požadavku na lepší informovanost o účincích léků, vydali jsme svého vlastního Průvodce bezpečnějším vysazováním psychiatrických léků, který je dostupný na našem webu a přeložený již do několika dalších jazyků (pozn.: včetně českého). Průvodce je tu proto, aby se lidé mohli sami rozhodovat, a vyvažuje možné klady a zápory psychiatrických léků přístupem omezování (harm reduction) rizik, spojených s jejich užíváním i vysazováním tak, aby uspokojil pokud možno každého uživatele.
(1) survivor – přeživší, osobně upřednostňuji anglický výraz, už kvůli dvěma výrazně drnčivým a energetizujícím hláskám r. „Přeživší“ zní mi poněkud schlíple. :-)
(2) viz http://www.wikiskripta.eu/index.php/Pol%C3%A9kov%C3%A9_dyskineze/PGS/diagnostika
(z anglického originálu http://bit.ly/1NUOMUJ přeložil Jiří Bryan)