Sekulární kalendář 2019 Knihy

Na kalendáři tentokrát spolupracovalo osm ilustrátorek a ilustrátorů.

Projekt najdete zde:

Sekulární kalendář 2020

https://www.startovac.cz/projekty/sekularni-kalendar-2020/

Samozřejmě chyby se stávají a tak nás v případě, že postihne právě vás, neváhejte informovat. Následuje tedy už jen rozdávání posledních kalendářů do ruky a rozesílání dat.

Rozesílat začneme okamžitě po jeho obdržení. Co se týká digitálních dat (recepty a 3D objekty), tak je pošleme spolu s upozorněním na místa a časy vyzdvižení kalendářů.

Vše je tedy otázkou nejbližších dnů.

První událost je smutná - 8. prosince 1980 se John Lennon stal obětí atentátu když vycházel ze svého newyorského bytu. Pro jeho fanoušky po celém světě to byl šok. John Lennon byl známý nejen jako zpěvák skupiny The Beatles, ale také jako ateista a mírový aktivista.

V tehdy socialistickém Československu vznikly oslavy Dne Johna Lennona naprosto spontánně už následující rok. Na Pražské Kampě se na známé Lennonově zdi začaly objevovat nápisy, malby a úryvky z jeho písní.

Každý rok se pak 8. prosince vypravoval ke zdi průvod organizovaný Jazzovou sekcí i přes zákazy a policejní zásahy.

Na stejný den připadá narození režiséra, iluzionisty a vynálezce filmových triků Georgese Mélièse roku 1861. Tak si jej trochu připomeňme.

10. prosinec byl vyhlášen Dnem lidských práv.

17. prosince 1903 se vznesl do vzduchu Flyer bratří Wrightů, který je považován za první letadlo schopné letu vlastním pohonem.

22. prosince se v humanistických organizacích bude slavit Sekulární slunovrat. Je to mladičký svátek, protože se slaví teprve od roku 2013. Tradice vznikla v New Yorku na shromáždění sezvaném Raymondem Arnoldem.

Zpravidla při těchto oslavách zpívají písně o vzestupu vědy a civilizace a také vyprávějí příběhy.

23. prosince se pak slaví Festivus - svátek pro nás ostatní. Tenhle svátek pochází původně ze sitcomu Show Jerryho Seinfelda a sice z dílu Stávka.

Není pochyb o tom, že se Festivus uchytil tak rychle prostě proto, že je totálně praštěný.
Jeho symbolem je neozdobená hliníková tyč symbolizující "ideální poměr hmotnosti a pevnosti".
Součástí oslavy je slavnostní večeře při které se podává sekaná se salátem.

Po večeři následuje "Ventilování stížností" podle seriálu se uvozuje větou "Mám s vámi lidi spoustu problémů a teď o nich uslyšíte", pronesenou hlavou rodiny. Pak postupně vyčte všem v čem jej (jí) v minulém roce zklamali.

Poslední z tradic Festivusu je "Zkouška síly". Hlava rodiny si vybere jednoho z hostů a vyzve jej k zápasu. Zkouška končí teprve tehdy, když je hlava rodiny na lopatkách.

Už víme, že se kalendář tisknout bude!

Vstupujeme ale do finálové části a tak je poslední šance objednat Sekulární kalendář. Kdo jste váhali, je čas se rozhodnout. Teď, nebo nikdy.

větší náhled

Dnes si totiž můžeme, ba přímo musíme povědět o jednom svátku, který nás sice v brzké době nečeká, ale za to je pro spoustu lidí pořádně kontroverzní.

Je to Mezinárodní den rouhání / Blasphemy day, který se koná 30. září připomíná právo kritizovat náboženství a boj proti zákonům trestajícím rouhání. Datum bylo zvoleno tak, aby odpovídalo publikování karkatur Mohameda v dánském deníku Jyllands-Posten 30. září 2005.

Do novinek jsme jej zařadili jako reakci na nedávné rozhodnutí Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Citujeme z článku iDnes.cz: Označila Mohameda za pedofila, soud dal nakonec za pravdu věřícím

Žena měla podle soudu během jedné z přednášek pronést, že Mohamed to rád  „dělal“ s dětmi a dotázat se přítomných, jestli jim takové chování nepřijde divné. „Šestapadesátiletý muž a šestiletá dívka. Jak byste to chtěli nazvat, pokud ne pedofilie?,“ ptala se posluchačů. 

Na základě udání byla žena několikrát vyslýchána policií, nakonec se její případ dostal až k rakouskému soudu. Ten později rozhodl, že se dopustila znevažování náboženství a uložil ji pokutu ve výši 480 eur (12,5 tisíce korun). Také ostatní rakouské soudy rozhodnutí podpořily.

Tento rozsudek můžeme oprávněně prohlásit za tragický a průlomový. Soud ve Štrasburku totiž rozhodoval podle zákona trestajícího rouhání. Takové zákony nemají v dnešní době, natož v Evropě co dělat.

Církve ani náboženství nemají lidská práva. Náboženské názory jsou pouze názory a proto je přímo žádoucí je podrobovat kritice.

V tento den si připomínáme všechny, kteří byli či stále jsou za domnělé či skutečné rouhání pronásledováni, trestáni a vražděni.

Od Salmana Rushdieho, přes Sanala Edamaruku, Ayaan Hirsi Ali, Raífa Badawího, Ahmada Al-Shamriho, po Thea van Gogha, Dr. Narendu Dabholkara, redaktory časopisu Charlie Hebdo, Niloye Neela,  Ananty Bidžoje Dase a další.

Je tragické, že lidé ve 21 století mají představu, že objekt jejich víry má nějaké speciální právo nebýt urážen a ještě horší je, když tuto představu nějak přejímají zákony. Proto také v Dublinské deklaraci z 5. června 2011, přijaté na Světovém ateistickém kongresu (a kterou si ateistické organizace vytkly jako souhrn toho, čeho chtějí v mezinárodní společnosti dosáhnout) stojí:

Svoboda slova by měla být omezena pouze nutností respektovat práva a svobody druhých. „Právo nebýt uražen“ by nemělo v právním systému existovat. Všechny zákony proti rouhání, ať už explicitní či implicitní, by měly být zrušeny a neměly by být uplatňovány.

Tím se dostáváme k druhé otázce:

Co uděláme se ziskem z kalendáře?

Popravdě, projekt není nastavený tak, aby generoval nějaký zisk, jeho hlavním účelem je šíření sekulárního povědomí. Navíc jsou kreslené a malované kalendáře obecně poměrně drahé právě kvůli nákladům na ilustrátory. Pokud by se nám přesto opravdu nějaký zisk z něj podařilo vygenerovat, tak bychom jej dali na podporu kampaně Mezinárodní humanistické a etické unie na ochranu humanistů v ohrožení života.

Hned na začátku 3. listopadu vzlétla v družici Sputnik 2 do vesmíru fenka Lajka. Navzdory časté představě nebyla prvním psem za hranicí zemské atmosféry. Už před ní překročily tuto hranici jiné fenky v raketách létajících po balistické dráze. Lajka však byla první, která letěla po oběžné dráze Země.

Návrat nebyl plánován. V té době ještě neměl Sovětský svaz žádné návratové těleso, které by bylo schopné snést z oběžné dráhy živého tvora a bezpečně přistát. Namísto plánovaných několika dní vydržela na živu ale pouhých několik hodin. Potom zemřela na přehřátí.

Její příběh zpracoval Karel Pacner v knize Kolumbové vesmíru – souboj o měsíc a můžete si jej přečíst i online na Technetu.

Na 9. listopadu připadá Den Carla Sagana / Carl Sagan Day. Připomíná narození astronoma a popularizátora vědy Carla Sagana, významného skeptika a ateisty roku 1934.

Většina z nás jej zná diky dokumentárnímu seriálu Cosmos.

Těžko někdo připomíná méně klišovitou představu zamračeného skeptika, který nevěří ničemu, na co si nemůže sáhnout než právě C. Sagan. Ve svém životě dokázal skvěle spojit fantazii a poznání, což je pravděpodobně ideální směs pro kariéru vědce a popularizátora vědy. Dalo by se říci, že Carl Sagan byl skeptický snílek. Docela jej vystihuje citát:

„Fantazie nás někdy zanese do světů, které neexistují. Ale bez fantazie se nedostaneme vůbec nikam.“

Mnoho současných skeptických hnutí se dovolává na vědecký skepticismus. Základní podobu tohoto myšlenkového proudu přitom určil právě Carl Sagan. Poprvé tento pojem použil v knize Kontakt roku 1985 a později v knihách Billions and Billions: Thoughts on Life and Death at the Brink of the Millennium roku 1987 (velmi mizerně přeložená do češtiny jako Testament: miliony milionů: myšlenky o životě a smrti na přelomu tisíciletí) a The Demon-Haunted World z roku 1995.

Mezi další významné dny v listopadu patří 7. listopad Den Marie Curie-Skłodowské kdy si připomínáme narození francouzské vědkyně polského původu, objevitelky radioaktivity roku 1867 a 21. listopad - Montgolfier Day - připomínající den, kdy se roku 1783 první lidé vznesli do vzduch v horkovzdušném balónu. Byli to Jean-François Pilâtre de Rozier a François Laurent d'Arlandes (videa jen v angličtině).

Den o kterém se ale zmíníme podrobněji je 24. listopad 1974 kdy paleontologové Donald Johanson a Tom Gray objevili kostru australopitéka později přezdívaného Lucy. Objev změnil náš pohled na prehistorii lidstva.

Tato poměrně zachovalá kostra ukázala australopiéky jako tvory schopné vzpřímené chůze. Ukončila tedy dobu spekulací nad touto částí evoluce předků člověka.   Lucy žila zhruba před 3,1 - 3,2 miliony let, dosahovala výšky asi 105 cm a váhy okolo 29 kg.

Mimochodem správně má tento nález označení AL 288-1, přezdívku dostala samička druhu Australopithecus afarensis až po oslavě nálezu na níž opakovaně hrála skladba skupiny Beatles Lucy in the Sky with Diamonds.

24. října 1632 se narodil Antonie van Leeuwenhoek průkopník mikrobiologie. Dnes si už málo uvědomujeme, jak hluboce změnil tento amatérský vědec se svými maličkými jednočočkovými mikroskopy vlastní konstrukce náš pohled na svět.

Zjistil že vše kolem nás je plné mikroskopického života a co víc dokázal pozorovanání zaznamenat a předat dál.

Tajemství výroby maličkých čoček pro své mikroskopy však úzkostlivě střežil, protože v 17 století šlo o velmi cennou dovednost. Současná věda již ale jeho postupy odhalila. Můžeme se tedy podívat, jak to dělal:

27. října 1962 zabránil Vasilij Alexandrovič Archipov za Kubánské krize odpálení jaderného torpéda ze sovětské ponorky, čímž pravděpodobně odvrátil bezprostřední vyuknutí jaderné války. Jeho čin ukazuje, že i jediný člověk může zachránit svět. Tento den tedy oslavujeme jako Den Vasilije Archipova.

Nebyl to jediný podobný incident. Proto si v tento den připomínáme i další hrdiny, kteří dali přednost rozvaze před rozkazem jako byl například Stanislav Petrov, o němž byl natočen film Muž, který zachránil svět.