Špatná zpráva
!
Vážený uživateli nedostatečně zabezpečené e-mailové schránky,
ještě než unáhleně budeš pokračovat ve čtení, prosím, uvědom si, že následující řádky mohou obsahovat prakticky jakoukoliv informaci, tedy i informaci šokující, nebezpečnou či jinak nepříjemnou, zkrátka informaci, kterou bys raději nikdy znát nechtěl. Mohlo by se zde nacházet například sdělení, že ses stal obětí masivního kybernetického útoku a že otevřením tohoto podvodného e-mailu jsi útočníkům plně autorizoval přístup ke všem svým bankovním účtům, virtuálním peněženkám i ostatním finančním systémům, ke kterým kdy bylo přihlášeno z tohoto prohlížeče. Nebo by se zde mohla nacházet žádost o výkupné a výhružná fotografie některého ze tvých rodinných příslušníků, který byl dnes v poledních hodinách unesen militantní teroristickou organizací. Klidně by tady stačila i jedna jediná věta; taková předpověď se zítřejším datem i přibližnou hodinou tvé smrti by taky nepřinesla nic moc jistoty. Nemluvě o tom, jakou depresi a paniku by ti způsobila pouhá graficky nezdařilá pozvánka na jehovistický koncert… ALE nic z toho tady není! Místo toho tě tu čeká trapně nudný sdělení, že kniha, kterou sis na začátku roku za pár stovek předobjednal na Startovači, se tak úplně nestihla v deklarovaném termínu. Co na to říct, jsi dítě štěstěny!
Ku vskutku velkému podivu, ostatně sám tomu ještě úplně nevěřím a pro jistotu pracuju i s verzí, že už jsem to s těma houbama prostě přehnal a tahle realita je jenom moje sugestivní halucinace, neboť jak historicky, pravděpodobnostně, statisticky, logicky, de facto vlastně úplně jakkoliv, klidně nábožensky nebo bolševicky, zkrátka lze vycházet z libovolného pohledu a ve všech bude vždy dávat větší smysl to, že jsem tlustá kurva, co se prostě zvládá přežrat už i z lysohlávek, než to, že za nevydání mé knihy (k čemuž - buďme k sobě hrdě upřímní - jsem měl neoddiskutovatelně ty nejlepší předpoklady, tendence i sázkové kurzy) nakonec vlastně nemůžu tak úplně já. Uf.
Takhle se teď hájím sám před sebou, abych se na sebe mohl ještě někdy podívat aspoň při holení ptáka, nejsem fakír a fakt nemíním přijít o svůj národní poklad jenom kvůli trochu obtížnější nahmatatelnosti. Vydání knihy brzdí několik vnějších faktorů; tak předně se na mě píčou přisála pijavice a svými vrcholnými obstrukcemi dílo přibrzdila, což o to, vysála ze mě maximálně podkožní hordu špíny a nakonec chcípla sama, nicméně na obloze zazářil problém kalibru mnohem významnějšího. Při svém uvědomělém samostudiu zákonů všeho druhu jsem narazil na zákon takříkajíc autorský, jenž mi způsobuje vrásky nejenom na ptákovi. Jelikož ve své knize popisuju místa, události i osoby zcela autentické, proběhnuvší a zakládající se na nic než pravdě, aniž bych k tomu měl souhlas jakéhokoliv mnou popisovaného čuráka, porušuju tím celou řadu autorských i jiných zákonů. To se nedá obejít ani v případě, že místům a osobám přidělím pseudonymy či přezdívky. Zákon uděluje výjimku pouze zpravodajské platformě, což by vyžadovalo právní překvalifikování mého díla a jeho uvedení do příslušné formy. Sám zatím netuším, nakolik velký zásah do již ztvárněné a zamýšlené podoby by to představovalo a tuto zákonnou barikádu urgentně konzultuju se svým právníkem.
Za jedním si však stojím – KNIHA BUDE! Nevím ještě za jakou cenu, ale BUDE. Svým závazkům dostojím nejenom z principu, ale především z vlastního přesvědčení. O pár měsíců se její vydání zpozdí určitě, nejvíce se obávám celoplošných rekonstrukcí a právně snesitelných úprav, ale spolehnout se můžete na to, že pokud budu chtít PÍČU popsat slovem PÍČA, pak to udělám vždycky. Protože PÍČA PÍČOU zůstane i bez mé vytříbené květomluvy.
Dám ještě vědět,
váš zkurvenec Ištván Evženovič