2. týden na bobech
Jsem ve vlaku, na cestě do Osla, domů. Dnes jsme měli poslední závod.
Tento týden jsme jezdili v odpoledních hodinách, krátce před setměním. Celé dny bylo zataženo, ale vždy chvíli před tím, než jsme se dostali na trať se vyjasnilo a sluníčko se na nás přišlo podívat. Bylo to maximálně nabíjející, moc jsem si přípravu nožů před jízdou užívala. Normálně kvůli zimě koukám, jak je nejrychleji vyleštit, ale tento týden to bylo jiné. Nebyla až taková zima a vůbec se mi ze sluníčka nechtělo. Jasně, když pak zašlo, zase jsem se třásla jak osika, ale těch pár minut bylo osvobozujících.
Dokonce i na trať jsem změnila názor, přišla jsem jí na chuť. Loni jsme z ní měla bolehlav při nepřesném řízení, letos si jí užívám. I když né všechny jízdy jsou zcela čisté, žádné fatální chyby nedělám.
Myslela jsem si, že mě už moc nový pocit při řízení nemůže potkat…. Ale přišel. Tedy né úplně pozitivní, ale i ten se počítá. Při jednom závodě hned v první jízdě v první zatáčce, kdy ještě není rychlost ani tlak, jsem chtěla zatáčku projet pohodově, jemně, bez problémů tak jako každou předešlou jízdu. Nicméně dopolední tréninky profíku byly asi divoké a na této části trati se to dosti podepsalo. Nikdo s tím nepočítal. Do zatáčky jsem ani nestačila vjet a už jsem z ní klouzala ven. Řízení jsem držela jemně, nebylo zde důvodu být v křeči. Při jízdě do zatáčky jsem cítila, jako kdyby nějaký trol (kousek odsud je tu family park s troly – viz foto níže) seděl se mnou v bobu a tahal za špagáty místo mě. Jako by mi řízení ukradl. A já v tu chvíli byla úplně bezmocná. Chvíli jsem si myslela, že se řízení rozbilo. Zbytek trati jsem pak odjela, ale nedokázala jsem se vůbec koncentrovat. Další jízdu jsem už s tím počítala, řízení jsem držela pevněji, ale moc to nepomohlo. Nicméně jsem na to alespoň byla připravená a na zbytek trati jsem byla soustředěná. Tento problém měla většina z nás. Na další den traťoví mistři tento svízel poladili. Uf :-)
Na výsledky se mě ptát nebudete že, prosím. Občas jsem za sebou někoho nechala ;-)
Co ale stojí za zmínku jsou skvělé výsledky našich profíků v Lillehammeru. Závodili dopoledne pátek až neděle. Máme jedno 2. místo v monobobu žen, 4. místo v dvojbobu žen s pilotkou Patricií Tajcnárovou, 10. místo v dvojbobu mužů a 2 x 8. místo ve čtyřbobu mužů s pilotem Jáchymem Procházkou :-) :-)
A musím se také podělit o krásné náladovky ;-) Některé jsou od profi IBSF fotografa, některé moje. Je strašně složité vybrat ty nejhezčí. Tak krásné to tu bylo.
Děkuji všem okolnostem a lidem, kteří mě k tomu sportu přivedli. Je to velice neobvyklý, specifický sport a já mám to štěstí, že do tohoto světa mimo realitu mohu nahlédnout. DĚKUJI
Děkuji za Vaši podporu, bez které by to bylo o moc těžší.
Za dva týdny se přihlásím ze Siguldy :-)
Gábina
Foto: Girts Kehris, IBSF
Foto: Gabriela Knapová
Toto je ten nenechavej trol, kterej dokáže měnit velikost i podobu a vylejzá až za šera ;-)