Koupíme si kousek pralesa?
Tak trochu jiný nákup nemovitostí...
Vím, že většina z vás chce v této kampani podpořit mě nebo vznik knížky Pohádky z druhého břehu, dokonce mi bylo i vytčeno, že odměna, kde si s knížkou můžete koupit i kousek pralesa, je irelevantní a nemá tam co dělat. Já si za tím však stojím, a hned vám řeknu proč.
Je vás - mých čtenářů, fanoušků a podporovatelů - hodně. Dělá mi to velikou radost nejen proto, že vydat knížku je jedním z mých snů, ale také proto, že díky tomu mám šanci vám předat některé ze svých myšlenek. A tak jsem se rozhodla, že využiju svou příležitost a představím vám zde nadaci Prales dětem - neziskovou, nevládní a nehumanitární organizací, která se zaměřuje speciálně na ochranu přírody a zvířat.
Tato nadace vykupuje prostřednictvím Ali Ruslího, dlouholetého ochránce přírody a Indonésana (protože jako cizinci nemají nárok na nákup tamějších pozemků) prales v Indonésii. Ten je pak pronajímá nadaci, která je spravuje a chrání, a jeden bez povolení druhého s půdou nemůžou nakládat, takže se nestane, že by s nimi jedna ze stran zacházela špatně. Také se tím samozřejmě zabrání tomu, že by se pozemky dostaly dostaly do spárů nějaké společnosti, která by je vykácela a udělala z nich plantáže.
Část dobrovolníků se vyskytuje v rezervaci Green life, jejíž součástí je právě takto vykoupený prales a která je přirozeným teritoriem tygrů sumaterských, což jsou mimo jiné už od dětství zvířata mého srdce. Těm pomáhá také tzv. tygří hlídka, což jsou lidé, kteří prochází rezervací a sabotují činnost pytláků, pátrají po pastech a všelijak jejich aktivity narušují. Chovají se přitom však samozřejmě slušně, aby nenarušovali přirozený řád pralesa.
Organizace Prales dětem se věnuje i řadě dalších činností, o kterých si můžete přečíst na jejich stránkách: natáčí filmy, pořádá různé výpravy a věnuje se osvětových aktivitám.
Tak. Doufám, že jsem na nic zásadního nezapomněla a že aspoň několik z vás tuhle organizaci podpoří. Když to bude formou zakoupení příslušné odměny zde, budu potěšena, když přímo prostřednictvím organizace, budu potěšena také. Jde mi totiž hlavně o to, aby se o téhle možnosti dovědělo co nejvíce lidí.
Metr čtvereční bytu v Praze a okolí stojí okolo padesáti tisíc korun, a to jsou ty "rozumně drahé" nemovitosti. O Vinohradech, Malé Straně a podobných lokalitách snad raději ani nemluvím. Metr čtvereční pralesa v Indonésii stojí devět korun. Devět. To je něco, co najdete na ulici. Co se vám válí mezi polštáři gauče. Cena tří rohlíků. Čtvrtky chleba. Prostě skoro nic. Za cenu piva v Praze máte čtverečních metrů rovnou pět. Tak se nad tím zamyslete - je důležité pomáhat a chránit to, na čem vám záleží, ať už je to světové kulturní dědictví, nebo příroda a životní prostředí.