Vsuvka velmi kratičká a navíc poetická
Zastavení čtvrté
Zamyšlení druhé bylo především o snech, a těch se lehce dotkneme i dnešní malou ochutnávkou z knihy kambodžských buddhistických příběhů „Zrození tygra.“
Nebe je plující stříbrná víla (její matkou byla Duha) oděná za dne ve zlatý šat, za nocí v tmavý brokát, noční košilku má pranou v slzách a ranním vzpomínání a přitlučenou hrubým hřebem do kmene Věčného stromu, Stromu nekončících kořenů, aby ji slunce vysušilo a zloděj ji nemohl sebrat. S každým novým dnem další hřeb protíná tkáň noční klenby, stříbrná nahota prosvítá opět o něco více, s každým novým dnem přibývá nebi jedna hvězda.
A hvězdy svědčí snům.
(ukázka z knihy)